STRAKONICE - 27.03.2011 09:35

Archeologický průzkum spojený se stavebními pracemi na rekonstrukci strakonického Velkého náměstí odhalil další kousek historie města. Po odkrytí základů východní brány v lonském roce nalezli nyní archeologové část valounové dlažby, která tvořila původní povrch Velkého náměstí v období pozdního středověku a časného novověku. Dlažba ležela ve výkopu asi 30 metrů před nárožím Lázeňské ulice a Velkého náměstí v hloubce 120 centimetrů pod současným povrchem, uvedla mluvčí strakonické radnice Irena Malotová.

Podle architektů jde velmi pravděpodobně o dlažbu z doby před velkým požárem Strakonic, který zdevastoval město 3. října 1626. "Dataci dlažby nám umožnila kolekce keramiky získaná z mocné vstvy nad dlažbou tvořené především uhlíky a přepálenými zlomky mazanic,“ vysvětlil Jiří Valkony ze společnosti Archaia Jih, která zajišťuje archeologický dohled na stavbě.

Vzhledem k tomu, že spáleniště již nebylo z veřejného prostranství uklizeno, muselo podle
Valkonyho jít o událost s fatálními následky. "Při pohledu do dějin Strakonic by se tedy mohlo
s největší pravděpodobností jednat o následky požáru z 3. října 1626. Tehdy vyhořelo 176 domů a
v dějinách města je tento požár považován za nejničivější,“ dodal Jiří Valkony s tím, že zmíněné době odpovídají i nalezené keramické úlomky.

das