STRAKONICE/PRAHA - 16.04.2010 11:46 - Aktualizováno: 16.04.2010 15:09
Příčinu loňské letecké nehody ve Strakonicích, při které zemřeli tři lidé a jedna dívka skočila s těžkým zraněním, se nepodařilo jednoznačně určit. Velmi pravděpodobně to ale mohlo být nedodržení postupů doporučených letovou příručkou pro let po okruhu s ochuzenou směsí paliva a nedodržení úkonů před přistáním. Uvádí to závěrečná zpráva Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Podle inspektorů let s takto nastaveným režimem motoru již neumožňoval pilotovi účinně reagovat na změnu letové konfigurace letu s vysunutými klapkami a plochému profilu přiblížení k letišti.
"Nedodržení postupů doporučených letovou příručkou letounu Cessna FR 172H, pozn. zn. OK – AKM vedlo ke snížení výšky potřebné k dosaţení dráhy 13 letiště LKST. Letoun při klesání narazil v malé výšce do stromu a dále do břehu řeky Otavy," uvádí se v závěrečné zprávě, kterou dnes ústav zveřejnil na webových stránkách.
Podle inspektorů z dostupných informací a důkazů zjištěných z místa nehody nelze přesně určit, kdy se pilot odchýlil od normálního průběhu letu po čtvrté zatáčce (na „finále“) pravého okruhu dráhy 13 letiště LKST. "Při předpokládaném úhlu sestupu měla být ve vzdálenosti 660 m od prahu dráhy 13 výška letounu nad povrchem země 85 m. V této vzdálenosti od prahu dráhy 13 ale narazil letoun v klesání do koruny stromu ve výšce asi 10 m nad zemí. Z toho vyplývá, že při nárazu do koruny stromu se letoun pravděpodobně nacházel asi 75 m pod předpokládanou výškou letu vzhledem k vzdálenosti od prahu dráhy 13," uvádí se ve zprávě. Inspektoři soudí, že pilot vysunul vztlakové klapky do polohy 30° pravděpodobně proto, aby zkrátil délku přistání a doběh na zemi. "Jiný důvod z dostupných informací nelze jednoznačně odvodit," uvádí.
Podle testů vysunutí vztlakových klapek do polohy 30° způsobilo zvýšení aerodynamického odporu letounu a pokles rychlosti letu, který se pilot pravděpodobně pokusil vykompenzovat zvýšením výkonu motoru. "Protože se očekávaný účinek zvýšení výkonu motoru nedostavil, rozhodl se pilot zvětšit úhel sestupu, aby zachoval rychlost letounu," dodává zpráva.
Podle závěrečné zprávy svědkové letecké nehody, kteří slyšeli zvuk motoru přilétávajícího letounu, uvedli v úředních záznamech Policie ČR ze dne 18. srpna 2009, že zvuk motoru byl kolísavý a nepravidelný.
Inspektoři zjistili, že pilot pravděpodobně použil systém ochuzení směsi paliva i v režimu cestovního letu tak, jak byl naučen instruktorem. Cestovní let přitom probíhal pravděpodobně v nadmořské výšce do 2300 stop. Letová příručka přitom nepředpokládá cestovní let s ochuzenou směsí v nadmořské výšce pod 2500 stop. Podle závěrečné zprávy byl tak pilot zřejmě naučen z jiných typů letadel, které ovládal.
Strakonická policejní mluvčí Jaromíra Nováková Regionálním novinám potvrdila, že vyšetřovatel již obdržel závěrečnou zprávu a po jejím prostudování zváží další kroky.
Letadlo s manželským párem, jejich dcerou a pilotem havarovalo 16. srpna 2009 těsně před přistáním na strakonickém letišti. Stroj se zřítil do řeky Otavy poblíž zdejšího kempu. Jediná dívka pád přežila, musela ale být několikrát operována v pražských nemocnicích.
das