VIMPERK - 06.03.2014 08:18

Neobvykle optimistické prohlášení vydala ve středu Správa Národního parku Šumava. Píše se v něm, že se jí podařilo překročit plán lovu jelení zvěře pro minulý rok o deset procent a celkově byl odstřel jeden ze čtyř nejlepších v dějinách parku. Zatímco plánovaný odstřel jelení je standardním řešením při neexistenci přirozených predátorů jako je medvěd nebo vlk, nadšení v tiskové zprávě je pro organizaci s cílem chránit přírodu neobvyklé.

"Plán lovu na rok 2013 byl po jednání Poradního sboru ředitele Správy NP a CHKO Šumava stanovený na 700 kusů jelení zvěře. Lesnímu personálu Správy šumavského parku se pro letošek podařilo plán překročit a v tomto ohledu šumavští lesníci dosáhli jeden ze čtyřech nejlepších výsledků v dějinách Správy Národního parku Šumava," informoval v tiskové zprávě mluvčí parku Pavel Pechoušek. Podle Adama Jirsy, který má péči o jelenovitou zvěř v Národním parku Šumava na starosti, ulovili šumavští lesníci při započtení úhynu k 31. lednu 764 kusů jelena evropského. Do plnění plánu lovu se započítává i zjištěný úhyn zvěře, například i zvěř sražená autem či vlakem.

Správa vysvětluje, že lov v šumavských lesích chybí jelenovitým přirozený predátor, proto její stavy musí redukovat člověk. Plán s počtem kusů, o které je nutné snížit početní stavy jelení zvěře, na každý rok stanovuje Poradní sbor ředitele Správy NP a CHKO Šumava. "Tento orgán odborníků složený z lesních hospodářů a zoologů určuje pravidla související s péčí o veškerou zvěř v lesích Národního parku Šumava," vysvětlil Pechoušek.

Podle ředitele Parku Jiřího Mánka by se bez lovu jelení zvěř přemnožila a dělala v lese veliké škody. "Zejména okusem žádoucích dřevin jako je jedle a buk. To jsou pak škody nejenom přírodního, ale také ekonomického charakteru," uvedl Mánek.

Správa cituje také profesora Jaroslava Červeného z Fakulty Lesnické a dřevařské České Zemědělské univerzity v Praze, který je členem Poradního sboru ředitele Správy NP a CHKO Šumava, a který připustil, že počty zvěře v honitbách jsou palčivým problémem téměř celé České republiky. "Myslivecké plánování u nás totiž obecně vychází z nereálných čísel a většinou neodráží skutečný stav populací zvěře v přírodě. V národních parcích, a tedy i na Šumavě, je situace podstatně jednodušší. Početnost zvěře by zde měla přednostně odpovídat stavu přírodního prostředí (zejména lesního) a ne tak jak je tomu většinou jinde, tedy tabulkově vypočteným hodnotám," uvedl Červený.

Z přiložených výsledků lovu za poslední roky vyplývá, že zdaleka nejvíce jelení padlo v roce 1999 a to 911. Nejméně pak myslivci zastřelili v roce 2006 - 433. V ostatních letech se počty pohybovaly kolem 600 až 700 kusů.

Podle Pechouška žije na území Národního parku Šumava vzhledem k migracím a přírůstu narozených kolouchů v letním období zhruba patnáct set až dva tisíce kusů jelení zvěře. Plán tedy předpokládá zabití třetiny až téměř poloviny populace ročně. Redukce jelení zvěře, do které se počítá jelen, laň a kolouch je podle něj nutná, protože z jejích přirozených predátorů žije na Šumavě pouze rys ostrovid a ten se na redukci jelení zvěře podílí asi jen třemi procenty.

Mánek se ve zprávě snaží také vyzvednout náročnost odstřelu, kdy podle statistiky musí jít lesník do lesa na jeden ulovený kus v průměru jedenáctkrát. Letos jim však při plnění úkolu pomohla i mírná zima chudá na sníh. V závěru neopoměl za překročení plánu myslivce pochválit.

Správa parku si dala na oddůvodnění plánu záležet, když cíl odstřelu a souvislost se škodami od jelení zvěře komentovalo hned několik jejích pracovníků.

Národní park Šumava - výsledky lovu jelení od roku 1999

das