J. HRADEC - 06.10.2021 18:51

České specifikum tuzemák se stále drží na pomyslné první příčce nejprodávanějších výrobků firmy Fruko-Schulz. Jeden z největších výrobců lihovin v České republice prodá ročně 3,5 milionu lahví tuzemského rumu a „natočí“ kolem 150 tisíc litrů.

Lahvový, tankovaný, v dárkovém balení, s etiketou na zakázku... Tuzemák. Už řadu let je právě tradiční tuzemský rum nosným sortimentem jednoho z největších výrobců lihovin v České republice. Jindřichohradecký podnik jej vyrábí už zhruba 80 let a takřka výhradně českým zákazníkům jej nabízí v různých variantách.

„Tuzemák kromě Slovenska nikam nevyvážíme. Je to česko-slovenský nápoj a v zahraničí ho neznají. Vyrábíme čtyřicet druhů alkoholu, ale nosným sortimentem je právě náš rum s plachetnicí,“ uvedl Josef Nejedlý, ředitel firmy Fruko-Schulz, která je druhým největším výrobcem tuzemáku v České republice.

Jindřichohradecká likérka prodá ročně 3,5 milionu lahví rumu – od miniaturních o objemu 0,04 litru po velké třílitrové. Zákazníci si mohou lihovinu koupit i v dárkových láhvích ve tvaru fotbalového míče, sudu, motocyklu, plachetnice nebo v podobě cisterny, vlaku či nákladního automobilu i s kohoutkem na čepování tohoto moku. Zájemcům nabízí i láhve s etiketou na zakázku, například jako dárek k narozeninám s podobiznou oslavence. V současnosti likérka plní tuzemákem dárkové láhve ve tvaru plachetnice o objemu 0,7 litru, které připravuje na vánoční trh.

Milovníci jindřichohradeckého tuzemáku si jej mohou zakoupit i točený. Fruko-Schulz totiž provozuje jedinou čerpací stanici v České republice, kde lze kromě pohonných hmot natankovat i tuto lihovinu. Charakteristický je pro ni totem v podobě velké láhve rumu. „Z mého nápadu přidat k benzinu a naftě ještě rum se stala velká atrakce. Odbyt čepovaného tuzemáku navíc neustále roste – měsíčně ho prodáme deset až dvacet tisíc litrů. Je levnější o obchodní marži a náklady na obal, navíc jde o raritu, za kterou se jezdí dívat návštěvníci Jindřichova Hradce z celé země,“ řekl Josef Nejedlý.

Jindřichohradecká likérka začala tradiční „rum s plachetnicí“ vyrábět už po II. světové válce. Po vstupu do Evropské unie jej však musela přejmenovat na Tuzemák. Český rum totiž nesplňoval unijní předpisy, podle nichž může označení rum používat pouze lihovina z cukrové třtiny. „To by však měl zcela odlišnou chuť. Proto se muselo přistoupit na změnu názvu a z rumu se stal tuzemák – nadále vyráběný tradičně z lihu melasového nebo obilního,“ dodal Josef Nejedlý.

arm