ČESKÉ BUDĚJOVICE - 11.06.2010 11:24

Jihočeský kraj podal tento týden prostřednictvím svého právního zástupce návrh Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, které upravují hospodaření ve vybraných oblastech Šumavy. Dožaduje se zrušení sedmi nařízení, kterými Správa NP a CHKO Šumava stanovila na sedmi vybraných částech území Národního parku Šumava takzvané klidové zóny. Podání návrhu k ústavnímu soudu schválilo 27. dubna 2010 Zastupitelstvo Jihočeského kraje. "Kraj je přesvědčen, že se jedná o takové prvky ochrany přírody, jejichž rozsah jde nad rámec samotného zákona o ochraně přírody a krajiny, a to bez zmocnění daného zákonem, které by Správu k tomu opravňovalo," informovala dnes mluvčí kraje Kateřina Koželuhová.

Podle hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly se kraj nestaví proti ochraně přírody, ale proti způsobu, jakým byly klidové zóny vyhlášeny. "Podle našeho názoru park nerespektoval zákon o krajích, podle kterého je kraj oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají působnosti kraje. Správa národního parku Šumava ani Ministerstvo životního prostředí ČR kraj k jednáním o klidových zónách nepřizvali," zdůraznil hejtman a dodal, že park i ministerstvo dlouhodobě neberou krajskou samosprávu na vědomí, k důležitým jednáním její zástupce nezvou a případné připomínky samosprávy nepovažují za relevantní a ignorují je.

Jihočeský kraj nesouhlasí ani s formou, jakou byly klidové zóny vyhlášeny. Správa národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava vydala v roce 2009 sedm nařízení o omezení vstupu podle § 64 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. "Platnost nařízení, která nabyla účinnosti 1. května 2009, nebyla časově omezená. Pro srovnání se podívejme do Krkonošského národní park. Také ten vydal nařízení o omezení vstupu do některých lokalit. Na rozdíl od Šumavy byla v Krkonoších po dobu platnosti tato nařízení uveřejněna na webových stránkách správy, byla časově omezená a obsahovala konkrétní důvody omezení vstupu. To v šumavském nařízení nenaleznete," dodal Zimola.

Když zastupitelé 27. dubna 2010 schválili podání návrhu Ústavnímu soudu, jasně deklarovali, že pokud by Ministerstvo životního prostředí ČR a Správa národního parku Šumava uznaly argumenty Jihočeského kraje a zajistily dodržování zákona a důstojné postavení krajů a obcí při přípravě a projednávání základních dokumentů a akceptování jejich oprávněných připomínek, nevylučuje hejtman dohodu a zpětvzetí ústavní stížnosti. "Za téměř dva měsíce, kdy zastupitelstvo schválilo podání návrhu Ústavnímu soudu, se na přístupu Správy národního parku nic nezměnilo. Nezaznamenal jsem žádné snahy o nápravu ve váznoucí komunikaci. Proto Jihočeskému kraji nezbylo nic jiného, než návrh Ústavnímu soudu podat," upozornil Zimola.

Spor o klidové zóny esklaloval se správami o šíření kůrovce v šumavském národním parku. Jihočeský kraj si nechal zpracovat odbornou studii, která označila řídění škůdce na Šumavě za pandemii a vyzvala k okamžitému řešení. Park ale dlouhodobě preferuje takzvané bezzásahové řešení, kdy ponechává stromy na místě a podporuje růst mladých stromů v podrostu.

das