TEMELÍN - 29.06.2014 13:18 - Aktualizováno: 29.06.2014 13:19

Přibližně jednu hodinu zásobovala o víkendu vodní elektrárna Orlík elektřinou svojí šestkrát výkonnější jadernou "kolegyni" v Temelíně. Energetici si tak naostro vyzkoušeli, zda je Orlík schopen zajistit elektřinu pro bezpečnostní systémy Temelína v případě rozsáhlého výpadku proudu, tzv. blackoutu. Vedle pracovníků obou elektráren se do cvičení zapojili i specialisté z ČEZ, ČEPS a E.ON.

Aby zkouška mohla být provedena, museli energetici z ČEPS a E.ON vyčlenit jednu linku spojující obě elektrárny. "Domácností ani podniků se tato zkouška nijak nedotkla. Vedení má hned několik linek a jedna z nich se využila pro potřeby zkoušky," poznamenal mluvčí E.ON Vladimír Vácha.

Termín testů se plánoval také s ohledem na odstávku prvního bloku. Orlíkem dodaný proud se na Temelíně využil k najetí čerpadla cirkulační chladicí vody, které s výkonem 6 MWe (megawattelektrických) patří k největším na elektrárně. "Během zkoušky jsme si chtěli ověřit přenosové schopnosti linky. Prioritou tedy nebyl čas, ale ujištění, že je Orlík schopen napájet největší temelínská čerpadla. A v tomto směru zkouška svůj účel splnila," vysvětlil Vít Sova, vedoucí odboru provozní režimy elektrárny Temelín.

Právě Orlík nebo Lipno by Temelínu dodávaly tolik potřebnou elektřinu pro zajištění chlazení, pokud by přenosovou soustavu postihl obávaný blackout a temelínským technikům by se nepodařilo zajistit elektřinu z dalších záložních zdrojů, například dieselgenerátorů. V takovém případě by jako první na řadu přišlo Lipno.

"Deset procent výkonu jednoho ze dvou lipenských turbogenerátorů je dostatečných, aby Temelín měl potřebné množství elektřiny pro chlazení reaktoru. Tato zkouška už proběhla před několika lety. Teď jsme si ověřili i "severní" variantu s výkonově silnějším Orlíkem," popisuje systém záložních dodávek elektřiny pro Temelín Petr Maralík, ředitel Vodních elektráren ČEZ, a dodává: "Najetí Orlíku je o něco složitější. Nejprve musí začít vyrábět elektřinu Kamýk a až pak startuje Orlík. Každopádně výhodou těchto vodních elektráren je, že umí startovat tak zvaně ze tmy, tedy i k dyž v síti není proud. Stačí pustit vodu na turbínu a během několika minut vyrábíme elektřinu."

Sami odborníci riziko rozpadu přenosové soustavy nepodceňují. "Blackout je hrozba, která je poměrně reálná. Už několikrát byla Česká republika na pokraji výpadku elektřiny. Vždy se to naštěstí podařilo odvrátit. I proto má naše elektrárna pro tyto případy stanoveny postupy, jak situaci řešit. Tentokrát jsme je procvičovali společně s kolegy z vodních elektráren, ČEPS a E.ON, jinak vnitřně takto cvičíme několikrát ročně," upozornil Sova.

Temelín má dvanáct možností elektrického napájení

Na elektrárně je několik vzájemně nezávislých záložních zdrojů, které by v případě potřeby byly schopné elektricky napájet zařízení důležité z hlediska jaderné bezpečnosti. Primárně slouží jako zdroj vlastní spotřeby provozovaný generátor, po jeho odstavení vedení 400kV nebo rezervní linka 110kV. K napájení lze využít i sousední blok. Pokud toto vše není k dispozici, startují dieselgenerátorové stanice. Každý blok má tři, které jsou umístěné v různých stavebních objektech. Další dvě stanice jsou společné. Nově elektrárna připravuje další dieselgenerátor pro každý blok. Na druhém bloku je již zprovozněn a na prvním bude instalován během této odstávky. Při selhání všech dieselgenerátorů jsou k dispozici baterie. Pomocí nich umí elektrárna zvládnout i "station blackout", tzn. obnovu napájení po úplné ztrátě všech zdrojů. Elektřina by v tomto případě byla dodána vyčleněnou linkou z elektráren Lipno, Hněvkovice nebo Orlík.

arm