PRAHA - 07.05.2013 02:15 - Aktualizováno: 07.05.2013 02:19

Bitva o budoucnost Národního parku Šumava vstupuje dost možná do své finálové části. Poslanecká sněmovna dnes zahájí první čtení vládního zákona o Národním parku Šumava, který by měl nahradit původní zákon z roku 1991. Půda v ringu je žhavá: poslanci budou muset zvážit text zákona proti připomínkám, které se valí ze všech stran. Jejich hlasy rozhodnou o tom, má-li pravdu ředitel parku Jiří Mánek, který tvrdí, že návrh přenese park z doby temna do doby jasných pravidel, nebo ochránci přírody a vědci, kteří naopak varují, že návrh pouští na Šumavu developery a svou podstatou ji zbavuje povahy Národního parku.

Že si všechny strany uvědomují důležitost dnešního jednání ukazuje i nebývale silná mediální aktivita v předvečer poslanecké schůze. Svá zásadní prohlášení představili veřejnosti jak ředitel Mánek, tak ekologické Hnutí DUHA i Stínová vědecká rada Národního parku Šumava, která jinak zviditelňování nevyhledává. Základní body všech prohlášení byly jasně dané: sporný pátý odstavec, rozloha bezzásahových ploch, budoucí rozšiřování prvních zón, rozloha třetích zón a lanovka na Hraničník.

Přečtěte si vládní návrh zákona, o kterém budou poslanci dnes rozhodovat.

Bod 1: Sporný pátý odstavec

Přestože se celý spor o Šumavu točí kolem ochrany přírody a rozsahu zón, prvním a zcela zásadním bodem sváru je jazykové právní pochybení, či z jiného pohledu klička v pátém odstavci prvního paragrafu návrhu zákona:

Posláním národního parku je rovněž využití území národního parku k turistice, rekreaci, vědeckému výzkumu a výchově, a to při zachování cílů a předmětu ochrany národního parku podle odstavců 1 až 4, jakož i k udržitelnému rozvoji územních samosprávných celků.

Zákon umožňuje na území parku turistiku, rekreaci, vědecký výzkum a výchovu, ale podřizuje je ekologickým cílům stanoveným v bodech 1 až 4. Díky zvolenému stylistickému řazení jednotlivých částí souvěti však udržitelný rozvoj již těmto ekologickým cílům podřazený není a tyto jsou tak na stejné úrovni. Ekologové to berou jako jasný signál, že rozvoj obcí a na něj navázané developerské projekty dostávají v parku zelenou.

Bod 2: Bezzásahová území aneb Ementál vs Nesmyslné hausnumero

Naprosto klíčovým bodem sporu jsou takzvaná bezzásahová území parku, kde se nesmí kácet stromy ani v případě napadení kůrovcem. Tato území naposledy stanovil bývalý ředitel parku František Krejčí a zasahují do současných prvních i druhých zón. Ekologové nyní varují, že nový návrh zákona bezzásahová území zmenšuje z 30 procent na zhruba 22 procent. A právě kolem těchto dvou čísel se strhla "mystifikační" přestřelka.

Krejčí vyčlenil v roce 2007 z působnosti lesního zákona 16 tisíc hektarů parku, které se tak de-facto vyhnuly nutnosti zasahovat při napadení kůrovcem. Současný ředitel Jiří Mánek ale upozorňuje, že jde ekologové údaj o podílu těchto zón překrucují, když jej označují za 30 procent, nebo někdy i třetinu. Rozloha parku totiž činí 68064 hektarů a oněch šestnáct tisíc je tak ve skutečnosti 23,5 procent rozlohy. Podle Mánka je oněch 30 procent vypočítáno z poměru k rozloze lesa ve správě NP Šumava. "To byl trik... To se ale nevysvětlovalo, použila se mediální zkratka 30 procent. Asi se spoléhalo na to, že si toho nikdo nevšimne a nebude to přepočítávat," upozorňuje ředitel a zároveň poukazuje na to, že ani těchto "třicet" procent nebylo posvátných a síla kůrovce přinutila vedení ministerstva životního prostředí i Správy NP a CHKO Šumava udělovat výjimky ke kácení kůrovce i v oblastech, o kterých se veřejně mluvilo, že jsou bezzásahové. Za roky 2007 až 2010 jich bylo vydáno asi 700.

Podle Mánka byla deklarovaná bezzásahovost ve skutečnosti "děravá jako ementál" a v reálu zůstala kompaktně bezzásahová plocha asi jenom na 11.500 hektarů = 16 procent. Jeho ementál se ale dostává pod palbu Hnutí DUHA, podle nějž Mánek a ministr Tomáš Chalupa Krejčího výjimek nekorektně zneužívají ke zpochybnění rozlohy území ponechaného přírodě a manipulují při tom s čísly.

"Hnutí DUHA analyzovalo výjimky k porážení kůrovcem napadených stromů v území ponechaném přírodě vydané ředitelem Krejčím v letech 2010. Naprostá většina výjimek byla udělena pro jednotlivé stromy nebo malé skupiny stromů, pouze v několika případech šlo o více než sto stromů," kontrují ekologové. Podle nich Mánek a ministr Chalupa tvrdí, že výjimky snížily rozlohu území ponechaného přírodě o 6000 hektarů. "Hnutí DUHA označilo toto tvrzení za "nesmyslné hausnumero", které vzniklo manipulativním odečtením celých porostních skupin (celých úseků na lesnických mapách), ve kterých byly výjimky ke kácení stromů uděleny.

Podle Duhy bylo ještě za ředitele Jana Stráského (ano, onoho Ropáka roku, kvůli kterému se aktivisté přivazovali ke stromům u Ptačího potoka) ponecháno přírodě 26 procent území parku. Ministr Tomáš Chalupa je ale chce dále zredukovat na 22.1 procent, to je 15100 hektarů. Na dalších 4.5 procenta lze kácet do doby, než "bude na celém území národního parku dosaženo základního stavu kůrovce". Problém je, že "základní stav kůrovce" je normou užívanou v hospodářských lesích a v podmínkách národního parku podle ekologů nesplnitelnou.

Zatímco DUHA se s Mánkem hádají, zda je 22.1 procenta méně než 30 anóbrž 23.5 nebo možná 16 procent, Stínová vědecká rada NP Šumava upozorňuje, že je to především málo. Podle vědců stav ekosystémů v současné době umožňuje vyhlásit ihned jako bezzásahových veškerých 26,6 procent navrhovaných 1. zón. Vědci rovněž upozorňují, že navrhovaná bezzásahová území budou dále zmenšena a rozčleněna v souvislosti s údržbou cest v 1. zóně, což znamená neustálé zásahy.

Pro dechberoucí srovnání není nutné chodit daleko. Za hraniční čárou na německé straně se k NPŠ lepí jeho dvojče - Národní park Bavorský les. Je sice velikostí asi třetinové, ale cíle má o mnoho smělejší než české Ministerstvo životního prostředí. Podle mluvčího NP Bavorský les Rainera Pöhlmanna se v okolí vrcholů Luzného a Roklanu bezzásahové zóny rozkládají na 75 procentech plochy a stejně tak nově připojené oblasti kolem vrcholu Falkensteinu dosáhnou 75 procent během 30 let.

Bod 3: Budoucí rozšiřování prvních zón

V prvé řadě si poslanci budou muset uvědomit, že takzvaná první zóna se nerovná bezzásahová zóna a stejně tak bezzásahová zóna není jen první zóna. Nový návrh zákona ve skutečnosti namísto současného stavu, kdy je řada oblastí druhé zóny bezzásahová, povyšuje velkou část těchto na první zónu... jen vyčleňuje oněch 4.5 procenta z nich k takřka bezlimitnímu kácení (viz základní stav kůrovce).

Podle návrhu zákona by se k prvním zónám mělo v příštích desetiletích připojit dalších 8.5 procenta plochy parku, označené prozatím jako zóny II.A. Toto začleňování by mělo probíhat postupně v intervalu 15, 30 a 45 let. Celková rozloha zóny II. B bude podle Chalupova návrhu 59,87 procenta a III. zóny 5,12 procenta. Vědcům se ale rychlost rozšiřování prvních zón nelíbí a podporují původně navrhovaný interval 5, 10 a 15 let.

Bod 4: Rozloha třetích zón

Třetí zóny jsou, prakticky řečeno, potenciální stavební parcely v rámci národního parku. A zatímco ve skutečnosti se jejich rozloha v návrhu zákona pouze mírně zvětšila, alokace pozemků do třetích zón doznala výrazných změn. Hnutí DUHA upozorňuje, že návrh sice někde převádí třetí zónu na druhou, ale jinde naopak výrazně rozšiřuje třetí zónu v lukrativních lokalitách, jako je například Modrava, Filipova Huť, Srní, Jelenov, Stožec, Jelení Vrchy, Strážný, Kvilda, Rejštejn, Borová Lada atd.

Samotná důvodová zpráva k zákonu říká, že "uvedené upozornění na možný neřízený rozvoj obcí a narušení historické urbanizované formy a architektonické hodnoty sídelv žádném případě není v rozporu s tímto návrhem zákona" a "Konkrétní záležitosti je vždy nutné řešit v rámci územního plánování a při vlastním řízení dle stavebního zákona".

Mánek označuje obavy ekologů přímo za nesmysl. Prostor pro výstavbu a developery se podle něj vládním návrhem zákona nemění ani o jeden metr čtvereční. "Prostor pro výstavu je definován pouze zastavěným nebo zastavitelným územím obcí. To jsou fakta vyplývající z územních plánů. Všechny území plány jsou hotové. A pokud se budou měnit, tak jen a pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody, naprosto stejně jak tomu bylo doposud," upozorňuje.

Vědci ale stejně jako Hnutí DUHA upozorňují, že samotné stavební aktivity, které současný zákon do jisté míry vymezuje, nový návrh nechává bez definice. Současné nařízení stanovuje investorům a projektantům povinnost "dbát, aby architektonické řešení staveb nebo jejich změn navazovalo na charakter národního parku a jeho stavební tradice z hlediska estetického začlenění staveb do krajiny". Tento text však v novém zákoně zcela zmizel.

Podle Stínové rady praxe ukazuje, že pozemky ve III. zónách se zpravidla dříve či později uvolňují pro stavební účely. "V řadě míst by takový postup měl za následek snížení jejich atraktivity a negativní dopady na krajinný ráz. Již dnes je zástavba takových míst ve III. zónách (např. na Filipově Huti či Borové Ladě) návštěvníky velmi kritizována," upozorňují vědci.

Bod 5: Lanovka na Hraničník

Již letmý pohled na návrh hranic Národního parku Šumava napovídá, že v jeho dolní části buď autorovi spadla při vykreslování do mapy špageta, anebo někdo velmi stojí o to, aby park na několikametrovém pásu od vrcholu Hraničních prostě nebyl. Ekologové to berou jako jasný důkaz toho, že developeři a jejich projekt lanovky dostali přednost před rysy a tetřevi, kteří v oblasti žijí a jejich názor sdílí i Stínová vědecká rada. Podle ní si lze těžko představit pregnantnější porušení principů, které tvoří podstatu budování národní parků.

Mánek na to oponuje, že se parku podařilo se zainteresovanými obcemi vyjednat, že toto území i nadále zůstane součástí národního parku. "Národní park nebude ani o metr čtvereční menší než byl doposud. Je pravda, že ještě před půlrokem to tak mělo být, ale intenzivním jednáním se nám podařilo toto změnit," uvedl. Návrh zákona přesto s koridorem lanovky v mapových podkladech zřetelně počítá.

Z výše uvedeného je zřejmé, že boj o Šumavu na prknech Poslanecké sněmovny bude ostrým názorovým střetem a bude záležet na tom, jak hluboko do mysli jednotlivých zákonodárců ty které zájmové skupiny pronikly. Ještě dříve by se však mohli poslanci zamyslet nad tím, proč odborná komise legislativní rady před měsícem konstatovala, že samotná koncepce zákona je chybná a struktura zákona je nepřijatelná a odporující legislativním pravidlům vlády.

Nebo možná dají za slovo proděkanovi a vedoucímu Katedry práva životního prostředí Univerzity Karlovy Milanu Damohorskému, který ministra Chalupu vloni otevřeným dopisem varoval, že jeho návrh zákona trpěl závažnými právními nedostatky a jako takový byl nezpůsobilý pro další legislativní projednávání.

A možná je ovlivní i Světový svaz ochrany přírody (IUCN), který již loni varoval, že v případě přijetí pravidel navrhovaných v zákoně by Šumava přišla o mezinárodně uznávaný statut národního parku a byla by vyškrtnuta ze světového seznamu národních parků, který vede OSN. Za zachování Národního parku Šumava a zajištění ochrany unikátní přírody přitom apelovalo na ministra Chalupu a poslance také 72 ředitelů evropských národních parků a předních evropských odborných institucí.

Jednání Poslanecké sněmovny začíná ve 14:00 hodin a Vládní návrh zákona o Národním parku Šumava by měl být jedním z prvních bodů.

das