Budějovický Budvar již 12 let vyrábí pivo s logem Chráněné zeměpisné označení

ČESKÉ BUDĚJOVICE - 02.05.2016 10:56 - Aktualizováno: 02.05.2016 10:57


Včera uplynulo již 12 let od okamžiku, kdy se na etiketách piva značky Budweiser Budvar objevilo logo Chráněné zeměpisné označení (CHZO). Toto označení dává zákazníkům garanci, že produkt byl vyroben předepsaným způsobem z přesně definovaných surovin a v jednoznačně určeném místě výroby. Budějovický Budvar byl prvním uživatelem CHZO v České republice a později pomáhal i při získání CHZO „České pivo“. V Evropské unii je v současné době evidováno 1341 označení původu a dalších 169 je v různém stupni registrace. CHZO je jedním z faktorů, které stojí za dynamickým nárůstem exportu piva. Během uplynulých 12 let zvýšil Budějovický Budvar vývoz piva do států EU ze 441 000 hl na 766 000 hl (nárůst o 58 %).

Pivo značky Budweiser Budvar již 12 let splňuje přísné požadavky na kvalitu, výrobní postup a místo výroby, které jsou definovány pro Chráněná zeměpisná označení (CHZO) "Budějovické pivo" a "Českobudějovické pivo". Evropská unie tím oficiálně uznává originalitu, jedinečnost a výjimečnost tradičního piva vyráběného v Českých Budějovicích. Tradice výroby piva ve městě přitom sahá do období vrcholného středověku a je stará přes 750 let. CHZO "Budějovické pivo" a "Českobudějovické pivo" byla zároveň prvními označeními tohoto druhu, která získaly potravinářské výrobky ze zemí střední a východní Evropy. Budějovický Budvar své zkušenosti z procesu registrace později poskytl i Českému svazu pivovarů a sladoven při získání stejného označení pro pojem "České pivo".

CHZO dává zákazníkům jistotu, že produkt byl vyroben předepsaným způsobem, z přesně definovaných surovin a v jednoznačně určeném místě výroby. Proto nepřipadá v úvahu licenční výroba a zákazníci na celém světě mají jistotu, že pivo označené jako CHZO "Budějovické pivo" nebo "Českobudějovické pivo" není levnou napodobeninou a bylo uvařeno v Českých Budějovicích.

"Výroba piva s označením CHZO je naším dobrovolným závazkem ke spotřebitelům a zároveň garancí kvality, která jde vysoko nad zákonný rámec. Orgány státní správy obvykle kontrolují jen zdravotní nezávadnost produktů nebo shodu jejich složení s informacemi na obalu, ale primárně nezkoumají kvalitu, jak je chápána běžnými spotřebiteli. Kvalitu z pohledu konzumenta zásadním způsobem řeší právě CHZO," říká Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru. "Jsme hrdí na to, že pokračujeme v 750leté tradici vaření originálního Budějovického piva pod značkou Budweiser Budvar. O tuto tradici pečujeme a uchováváme ji pro příští generace. Při výrobě Budějovického piva dodržujeme osvědčené řemeslné postupy, používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích," dodává Adam Brož.

Při výrobě piva s CHZO "Českobudějovické pivo" (které na svých etiketách nese světlý ležák Budweiser Budvar) musí být dodrženy jak technologický postup, tak i místo výroby a přesně definované suroviny:

Voda: čerpá se výlučně z jediného konkrétního zdroje, tedy z artéských studní, které jsou hluboké přes 300 metrů. Tyto studny poskytují špičkovou vodu z podzemního jezera pod povrchem přesně vymezené oblasti Českobudějovické pánve. Stáří vody, která je ukryta v horních křídových vrstvách, se odhaduje na sedm až osm tisíc let. Jde o měkkou vodu (tvrdost okolo 4 německých stupňů), jejíž minerální složení je rozhodující pro typický a nenapodobitelný chuťový charakter vyrobeného piva. Voda je velmi vhodná pro výrobu piva v přírodním stavu bez jakékoliv další chemické úpravy a postačuje pouze její filtrace pískovými filtry.

Slad: může pocházet pouze z ječmene vybraných českých odrůd, který vyrostl v geograficky přesně vymezené oblasti Moravy

Chmel: při výrobě lze použít jen odrůdu Žatecký poloraný červeňák, nakupovaný a dávkovaný výlučně ve formě lisovaného hlávkového chmele (nikoliv pelet nebo extraktů). Chmel musí být pěstován ve vymezených katastrálních územích obcí v okresech Chomutov, Kladno, Louny, Plzeň - sever, Rakovník a Rokycany.

Kvasinky: používá se vlastní budvarský kmen kvasinek pro spodní kvašení, který byl izolován počátkem 20. století přímo v pivovaru. Tyto kvasinky dávají pivu charakteristickou vůni a chuť.

Při výrobě piva značky Budweiser Budvar tedy nepřipadá v úvahu použití glukózového nebo maltózového sirupu, sladu z kukuřice nebo rýže ani dalších přísad a aditiv typu chmelových extraktů nebo jiných vysoce sofistikovaných preparátů na bázi chmele. Dodržování všech předepsaných parametrů průběžně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce i orgány Evropské unie. Ležák Budweiser Budvar v sobě spojuje specifické geografické podmínky Českých Budějovic, pivovarský fortel, po staletí předávané zkušenosti místních sládků, pečlivě dodržovaný výrobní postup a nejkvalitnější suroviny. To vše společně vytváří jeho nezaměnitelnou chuť s jemnou hořkostí, kterou oceňují zákazníci na celém světě.

Označení původu v Evropské unii a v ČR
Evropská unie věnuje velkou pozornost ochraně tradičních lokálních potravin. Systém zahrnuje 3 kategorie: Chráněně zeměpisné označení (CHZO), Chráněné označení původu (CHOP) a Zaručená tradiční specialita (ZTS). Dne 30. 4. 2016 bylo v Evropské unii evidováno 1341 označení původu a dalších 169 bylo v různých fázích procesu registrace. V roce 2004 bylo takových označení jen asi 600. Nejvíce označení původu aktuálně patří Itálii (284), Francii (229), Španělsku (192), Portugalsku (134) a Řecku (103). V České republice je celkem evidováno 33 označení původu. Pro pivo je v EU registrováno 28 označení původu, z toho 11 v Německu, devět v České republice a pět v Belgii.

arm