ŽATEC - 19.12.2012 08:02

Úroda chmele letos v porovnání s loňským rokem výrazně klesla. V celé ČR se podle Ústředníoho kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) sklidilo pouze 4.338,1 tun chmele v porovnání s loňskými 6088 tunami. Průměrná výnosnost klesla z 1,43 tuny na hektar na necelou tunu, informoval Svaz pěstitelů chmele ČR (SPCH).

"Vzhledem k situaci, která nastala vlivem klimatických podmínek,kdy došlo ke značnému poškození porostů, je zde reálná obava snížení ploch. Lze však očekávat, že v příštím roce i v následujících několika letech bude docházet k vyššímu procentu obnovy porostů. Nicméně za předpokladu značné investice. Věříme, že se nám podaří s pomocí Ministerstva zemědělství efektivně podpořit výsadbu. Poptávky trhu po našem zeleném zlatě dokládají, že nesmíme tuto záležitost podcenit," komentoval výsledky tajemník Svazu pěstitelů chmele Michal Kovařík.

Nejvíce chmle již tradičně vypěstovali v Žatecké chmelařské oblasti - 3.280 tun (2011 - 4556,2 tun), s průměrným výnosem 0,96 tuny na hektar (2011 - 1,30 t/ha). v Ústěcké oblasti to bylo celkem 516,3 tun (2011 - 648,8 tun) a v Tršické chmelařské oblasti celkem 541,8 tun (2011 - 882,9 tun).

Letošní rok je podle předsedy Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumila Pázlera bezprecedentní vlivem klimatických podmínek. "... únorové holomrazy poškodily část porostů a následné sucho, umocněné vysokými teplotami v měsíci srpnu, v nejcitlivějším období tvorby výnosu mělo za následek snížení celkové produkce," vysvětlil Pázler s tím, že ale naopak v posledních čtyřech letech byla produkce významně nad dlouhodobým průměrem. "I přes nižší průměrný výnos, byla letošní úroda velice kvalitní z pohledu obsahu alfa hořkých a aromatických látek," dodal.

Podle Pázlera má už veškerá česká produkce svého odběratele a mírně se nerovnaly ceny z předchozích let, které stáhla dolů nadprodukce chmele.

Největší částí (80,5 procenta) se na produkci podílela jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák. Sklizňová plocha této odrůdy je sice v novodobé historii nejnižší a dosahuje jen 41 procenta sklizňové plochy před dvaceti lety, Česká republika je přesto i nadále předním producentem jemně aromatického chmele na světě.

Druhou nejvíce pěstovanou odrůdou podle plochy je aromatická odrůda Sládek s celkovou produkcí 402,1 tuny následovaná další českou aromatickou odrůdou Premiant, které se vyrobilo celkem 344,8 tuny. Celková produkce u nejrozšířenější české hořké odrůdy Agnus činila 63,4 tuny. Všechny odrůdy dosáhly podle Pázlera vysoké kvality. Vyšší obsah alfa hořkých látek byl zaznamenán zejména u hořké odrůdy Agnus.

Historicky první sklizeň Biochmele

V letošním roce byl poprvé sklizen chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák v kvalitě bio s certifikací. "Česká republika se tak může zařadit mezi desítku světových producentů biochmele a nabídnout tak i nejjemnější světovou odrůdu v této kvalitě," připoměl Kovařík.

Na trhu je také zájem o kategorii odrůd zařazených do kategorie "flavour hops", tedy odrůdy chmele se specifickou ovocnou vůní nechmelového typu. Pěstitelé nabízejí například odrůdu Kazbek, která měla úspěch na nedávno proběhlém nápojovém veletrhu Brau Beviale 2012.

das