NORSKO/SVALBARD - 19.07.2010 22:39

První část VI. arktické vědecké expedice Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která odcestovala 18. června, se po příletu do Longyearbyenu (správní centrum souostroví Svalbard) přesunula na naši základnu do severní části zátoky Billefjorden. Této části expedice se účastní botanici z Jihočeské univerzity a Botanického ústavu Akademie věd ČR, klimatologové - rostlinní fyziologové z brněnské Masarykovy univerzity a kameraman ze společnosti Komenium s.r.o..

Po prvním prohlédnutí automatických stanic na měření klimatických parametrů a pokusné botanické plochy jsme mohli konstatovat, že většina přístrojů pracovala celý rok bez větších závad a že i trvalá experimentální botanická plocha nebyla poškozena.

Tříletá měření klimatických parametrů, která provádějí brněnští kolegové za pomoci několika automatických stanic, nám například poskytují přehled o celoroční fluktuaci teplot a směru větrů. Soubor měření klimatických parametrů byl v letošním roce rozšířen o další stanici, která měří výměnu energie mezi atmosférou a substrátem. Zjednodušeně se jedná jak o měření sluneční energie, která je absorbována povrchem tundry, tak o množství energie, které je naopak vyzařováno. Měření energetické bilance zátoky Petunia a posouzení celoroční energetické bilance je tématem doktorské disertace Denisy Witoszové. Denisa na závěr pobytu na Svalbardu vystoupila na semináři Univerzitního centra Svalbard (UNIS) v Longyearbyenu s přednáškou na toto téma.

Jihočeští botanikové a fyziologové, kteří spravují pokusnou botanickou plochu, se v letošní sezóně zaměřili na studium ekofyziologických vlastností sinice Nostoc. Tato vytrvalá primitivní rostlina (sinice), která má schopnost vázat vzdušný dusík, má důležitou úlohu v koloběhu tohoto pravděpodobně limitního prvku v ekosystému podmáčené kopečkovité tundry. Kolonie Nostoc pokrývají značnou plochu podmáčené kopečkovité tundry. Z prvních měření ekofyziologických vlastností vyplynulo, že se jedná o vytrvalou, pomalu rostoucí stínomilnou rostlinu (fotosyntetizující bakterii), která je velmi dobře adaptovaná na pozvolné letní vysychání tundry. Na základě těchto poznatků jsme provedli terénní experiment, kdy jsme biomasu Nostoc nasbírali v podmáčené louce a následně měřili rychlost fixace vzdušného dusíku (nitrogenázová aktivita - spolupráce s Prof. M. Šimkem) a odhad rychlosti fotosyntézy (měření fluorescence chlorofylu) ve vysychajících koloniích v podmínkách různé intenzity slunečního ozáření (tma, stín a plný slunečný svit). Takto zaměřený experiment nám umožní detailní poznání ekofyziologických vlastností kolonií sinice Nostoc a následné vysvětlení reakce této sinice na mírné oteplení a rychlejší vysoušení, které jsme experimentálně navodili v otevřených komorách.

Dalším probíhajícím projektem je disertační doktorská práce Martiny Pichrtové z Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity a Botanického ústavu AV ČR v Třeboni. Martina studuje biologické a ekofyziologické vlastnosti vláknité řasy Zygnema. Jednoletá rychle rostoucí Zygnema (pravděpodobně přežívá zimní období v podobě klidových stadií – spór) je běžnou vláknitou řasou polárních oblastí a na Svalbardu vytváří bohaté zelenožluté povlaky v mělkých mokřadech. Martina si našla v okolí stanice několik populací, v nichž si skleněnými kroužky označila měřící body, ve kterých sleduje sezónní změny fotosyntetických parametrů a současně studuje vývoj společenstva na základě morfologických znaků. Cílem tohoto projektu je posoudit parametry fotosyntézy této řasy a současně najít kombinaci ekologických faktorů (intenzita záření, vysychání, pokles teploty), které iniciují tvorbu klidových stádií.

12. července 2010, stanice Petunia

17. července se první část expedice vrátila domů a bude vystřídána dalšími účastníky výzkumu Arktidy.

Docent Josef Elster, red