PRAHA - 18.10.2010 07:53 - Aktualizováno: 18.10.2010 07:54

Obětí dnešního rozhovoru není ani muž ani muzikant, ale žena - výtvarnice. Lucie Mrhálková, absolventka ostravské konzervatoře v oboru kresba, malba a grafika je nejen krásná a sympatická žena, ale i velice nadaný umělec, byť na začátku své kariéry. Ale s mottem na jejím facebookovém profilu LuPorn eno na webu www.ladylu.cz : "Ráda se pustím do jakékoliv fantazie, baví mě rozšiřovat si obzory a nezůstávat bez pohybu. Miluji život a obrovské možnosti člověka!" to nemusí být za pár měsíců pravda.

1) Není jednoduché přijít do Prahy a etablovat se. Tím spíš, pokud přicházíte z Vigantic, resp. z Ostravy. Zkus nám představit sama sebe, ještě lépe, řekni nám o sobě co uznáš za vhodné .

Lucka: Jsem valaška, jsem láska, jsem víla, jsem sexuchtivě podobojí, temperamentní a upřímná, tanečnice, výtvarnice, svá i nesvá, stará duše, toužící po bohatství, uvědomění a tajemství jiných světů.

2) Myslím, že mohu prozradit, že společně s Luckou připravujeme její další výstavu. Můžeš o tomto projektu prozradit víc? A spojme to i s tím, že nám v krátkosti zrekapituluješ své umělecké počiny či případné úspěchy

Lucka: Úspěchem je pro mě hlavně to, že jsem se naučila věci dotahovat do konce a tím pádem se radovat a dobíjet z výsledků své práce. Bývaly totiž doby, kdy jsem chtěla všechno a tím pádem jsem neměla nic. Pokud bychom drželi linku v uměleckém světě, úspěchem je pro mě dokončení ostravské konzervatoře, kde jsem pod vedením skvělé profesorky Pavly Andraškové pochopila, že bez disciplíny a bez upřímnosti sama k sobě, ničeho nedosáhnu. K dalším úspěšným krokům mě vedl také úžasný man Lukáš Raida, bez jehož podpory bych nenamalovala to, za co se dnes nemusím stydět. No a NEJ umělecko-koordinátorským počinem byla jisto jistě letošní pražská výstava "Provokace, sex a perverze", která mě dovedla k šikovným umělcům a k naprosté špičce v organizátorské sféře, lidem z E.R.O.Cu.

Nový projekt, který bude s největší pravděpodobností rozdělen do dvou částí, nese pracovní název "Sex, drogy a rokec". První část se bude týkat pouze výtvarných děl a výstava vypukne na počátku prosince v Klubu Labe v Hořovicích. Druhá část bude zřejmě umělecky zmixovaná a prezentovat by se měla na jaře 2011 v tomtéž místě.

3) Jelikož jsem při hodinách výtvarné výchovy stál věčně věků v koutě za vyrušování při umělecké realizaci spolužáků a mezi mé výtvarné vrcholy patří díla typu "Pět černochů v tunelu" nebo "Čínská teniska" , tak Tě chci poprosit, abys sama popsala to, čím se zabýváš, jaké jsou Tvé umělecké vize a jakou technikou nejraději pracuješ?

Lucka: (smích) Dobré náměty! A nebavilo by tě kreslení vtipných krátkých komiksů?
Tak zabývám se tím, co mi vyprodukuje hlava a srdíčko. Miluju život, všechny jeho stránky, živé i neživé, viditelné i neviditelné... takže co do mě vstoupí, pomíchá se s mým mišmaš mini světem ve mně a pak to ze mě prostě vyleze. Tedy většina mé práce spočívá ve vymyšlení, promyšlení a ukotvení díla v mysli. Jakmile cítím, že se ve mně vše spojilo a připravilo k "vyvrhnutí", sednu ke stojanu a ponořím se do jakéhosi bezčasového tranzu. Po dokončení většinou vyvalím oči a říkám si, že se mnou buď někdo tvořil a nebo bylo tvořeno skrze mě. O uměleckých vizích či cílech nepřemýšlím, prostě maluji a tvořím, spojuji lidi a jsem vděčná za výzvy.

Zatím mě nejvíce pohltila tempera, ale chci se vyvíjet a zdokonalovat, flirtuji tedy občas i s jinými technikami.

4) Co dalšího tvoří náplň Tvého volného času? Vím, že jsi v současnosti "osobně" spjatá s kapelou JAKSI TAKSI, takže jakou posloucháš hudbu? Nějaký Tvůj oblíbený interpret, píseň nebo kapela?

Lucka: Hudbu miluju a mám velké štěstí, protože mám po svém pravolevém boku výtečného hudebníka, bubeníka Filího Muzikanta, se kterým mohu poletovat po koncertech, nasávat atmošku, poznávat lidi, nakukovat do zákulisí a bavit se na workshopech.

Poslouchám kde co, hudba mě ale musí oslovit, zaujmout mě textem, náladou, tóny. V současnosti do sebe hodně pouštím poslední album českých Crashpoint, pak kapelku The Inspektor Cluzo a paní Sade.
Svůj volný čas naplňuju osobním vývojem, boyfriendem, filmečky, hudbičkou, četbičkou, tanečky, lahůdkami života a spánkem.

5) Měla bys případně problém s tím, kdyby Tě někdo oslovil s komerční nabídkou, která by se ale neslučovala s Tvým přesvědčením nebo uměleckým postojem? Respektive, existuje hranice (nejspíš finanční), kdy se umělecké ambice a sny "rozpouští" v toku peněz?

Lucka: Mám otevřenou mysl, resp. jsem tolerantní k lidským výmyslům, ovšem v čemkoli, co budu kdy vytvářet, budu já a chci být kouskem já, takže ano, problém nastat může, ale spíše z jiné strany než z té mé...

6) Co Ty a emancipace? Souhlasíš s názorem, že současná společnost ženy trochu neoprávněně přehlíží a limituje? Co říkáš některým feministickým směrům, které například reprezentují Olga Sommerová nebo Věra Chytilová?

Lucka: Feministické směry nesleduji a nevšimla jsem si, že by byly ženy v současné společnosti limitované nebo přehlížené. Pokud to tak ale je, je to zřejmě důsledkem konkrétních příčin.
Já a "moje" emancipace? Já jsem prostě já…téma na dlouhé povídání.

7) Poslední otázka. Kdyby existoval přístroj na přenos v čase, kterého malíře nebo jinou historickou osobnost by jsi pozvala na večeři?

Lucka: Kdybych se mohla přesunout v čase, nezajímal by mě konkrétní člověk, natož vaření, ale spíše atmosféra místa, chování lidí, jejich tváře a oděvy, hudba, vůně, jídlo a pití…vybrala bych si nějakou slavnost nebo místo, kde se lidi baví, smějí se a tancují.

Jan Raus, red