BRNO/ŠUMAVA - 05.03.2012 18:36 - Aktualizováno: 05.03.2012 18:47

Úřad Veřejného ochránce práv (Ombudsmana) v pondělí potvrdil námitky ekologů, že loňské kácení v Národním parku Šumava bylo ilegální. Zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová shledala všechny body stížnosti, které mu předložil Ekologický právní servis, za oprávněné. Podle ní Správa neměla potřebná povolení ke kácení, orgány státního dozoru nedostatečně dozorovaly a Ministerstvo životního prostředí pochybylo, když nerozhodlo o žádosti Správy NP a CHKO Šumava o vydání souhlasu k zásahům proti škůdcům a naopak žádost o vydání příslušných povolení postoupilo Správě NP Šumava. Vyplývá to ze Závěrečného stanoviska a opatření k nápravě, které dnes obdržel Ekologický právní servis a jež mají Regionální noviny k dispozici.

Podle Seitlové Správa NP a CHKO Šumava jako příspěvková organizace hospodařící v národním parku v době kácení stromů v lokalitě Na Ztraceném nedisponovala nutnými povoleními dle zákona o ochraně přírody a krajiny. "Získání povolení před prováděním samotné činnosti však bylo dle právních předpisů nutné. K zásahům proti škůdcům a v případech mimořádných okolností a nepředvídatelných škod musí mít vlastník lesa, respektive hospodařící subjekt, souhlas orgánu ochrany přírody," upozornila.

Správa nedisponovala v době kácení kůrovcem napadených stromů souhlasem k zásahům proti škůdcům, dle kterého bylo možno v lokalitě Na Ztraceném postupovat. Kácení stromů napadených kůrovcem tak mělo podle Seitlové probíhat v souladu s právními předpisy, zejména se zákonem o ochraně přírody a krajiny, s lesním zákonem a nařízením vlády č. 163/1991 Sb., s lesním hospodářským plánem pro LHC Modrava a Plánem péče pro Národní park Šumava. "Správa NP a CHKO Šumava nedisponovala v rozhodné době ani dalšími výjimkami ze zakázaných činností v národních parcích dle zákona o ochraně přírody a krajiny (ustanovení § 43, resp. § 16, a § 56 citovaného zákona)," kritizuje vedení parku Seitlová.

Podle ní současná organizace Správy NP neposkytuje dostatečnou záruku nestrannosti výkonu státní správy ve smyslu rovnosti stran. "Není možné, aby docházelo k propojování fungování státní správy s činností soukromoprávního subjektu v jedné instituci, byť by tento subjekt hospodařil se státním majetkem. Jeví se jako nevhodné, aby Správa NP současně vystupovala jako žadatel o určité povolení s tím, že k žádosti přiloží jako podklad odborné stanovisko, které sama vytvoří, a zároveň jako osoba, která má o této žádosti vést správní řízení. Současný stav je v rozporu se základními principy výkonu veřejné správy," upozornila Seitlová. Péče a ochrana hodnot v Národním parku Šumava je podlení bezpochyby veřejným zájmem, a "je tedy nutné, aby byla plně umožněna transparentnost a veřejná kontrola takovéto činnosti".

Seitlová v závěrečném stanovisku kritizuje Ministerstvo životního prostředí, které podle ní rezignovalo na svoji dozorovou funkci v oblasti ochrany přírody. "Ministerstvo životního prostředí nezajistilo včasné zpracování Plánu péče pro Národní park Šumava, ačkoli se jedná o koncepční dokument, který je pro hospodaření ve zvláště chráněném území nezbytný," upozornila.

Česká inspekce životního prostředí pak podle ní v lokalitě Na Ztraceném dostatečně neprošetřila kácení a jeho dopad na všechny chráněné složky a části přírody. Nevyhodnotila, zda připravené a plánované kácení může způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody.

Seitlová žádá Správu NP Šumava, aby v plném rozsahu svých pravomocí dozorovala prováděnou činnost na území Národního parku Šumava a jako orgán ochrany přírody využívala všech svých oprávnění, která jí právní úprava nabízí k tomu, aby nedocházelo k ohrožování zájmů ochrany přírody a krajiny. "Za velmi důležité považuji, aby se veškeré postupy a rozhodování tohoto orgánu vyznačovaly transparentností," upozorňuje.

Veškeré správní akty by podle ní měly být řádně dokladovány v listinné, případně elektronické formě, aby mohly být přezkoumány nadřízeným orgánem, případně soudy. "Na řádném odůvodnění je nutno trvat zejména v situacích, kdy Správa NP Šumava aplikuje ustanovení o tzv. správním uvážení, tzn., zjednodušeně řečeno, může v rámci zákona zvolit některé z nabízených řešení pro konkrétní situaci. Správní uvažování se za žádných okolností nesmí proměnit v libovůli správního orgánu," vysvětlila.

Správa má využívat svých oprávnění k zajištění dodržování zákona o ochraně přírody a krajiny a prováděcích předpisů a zajistit, aby v budoucnu disponovala při svých činnostech v národním parku příslušnými povoleními, zejména aby "dohlédla" na naplnění zákonného požadavku na vydání stanoviska, zda plánované činnosti mohou samostatně či ve spojení s jinými záměry či koncepty mít vliv na předmět ochrany Natura 2000.

Po České inspekci životního prostředí Seitlová požaduje, aby aplikovala ustanovení § 66 zákona o ochraně přírody a krajiny v těch případech, kdy bude mít odůvodněné pochybnosti o možném ohrožení či poškození části přírody.

Ministerstvo životního prostředí pak má přehodnotit svůj právní názor na vydávání souhlasu dle ustanovení § 22 zákona o ochraně přírody a krajiny k zásahům proti škůdcům a v případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích národních parků. "V případech, kdy si vlastník lesa zažádá o vydání souhlasu podle příslušného ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, musí Ministerstvo životního prostředí zahájit správní řízení o vydání takového rozhodnutí," uvedla v rozhodnutí Seitlová.

Chalupa má také přistoupit k revizi dosud vydaných souhlasů, a pokud došlo ke změnám skutečností rozhodných pro vydání těchto rozhodnutí, zrušit je a vydat rozhodnutí nová. Ministersto dostalo za úkol vydat metodický pokyn pro orgány ochrany přírody ohledně aplikace ustanovení § 66 zákona o ochraně přírody a krajiny, na základě kterého lze stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat.

"Ke zvážení doplňuji návrh, aby v co možná nejkratší době zajistilo zpracování nového Plánu péče Národního parku Šumava, který by plně reflektoval současnou situaci v šumavských lesích ohledně gradace kůrovce," dodala Seitlová.

Radost nad stanoviskem dnes neskrývala Jana Kravčíková z Ekologického právního servisu: "Veřejný ochránce práv dal tímto za pravdu všem účastníkům blokády, kteří se loni v létě pokoušeli svou přítomností na místě kácení zabránit a jsou dodnes popotahováni v přestupkových řízeních. Potvrdil, že zákony platí pro všechny, tím spíše pro orgány státní správy, které by navíc měly být bdělé a aktivně hájit veřejné zájmy. Věřím, že stanovisko ochránce bude v podobných věcech respektováno i do budoucna," uvedla v tiskovém prohlášení.

Podle programového ředitele Hnutí DUHA Vojtěcha Koteckého diskuse prakticky skončila. "Lidé, kteří říkali, že když kácení je ilegální a ministr ani policie nic nedělají, nezbývá jim než šumavské lesy hájit mírumilovnou blokádou, měli pravdu. Ministr Chalupa musí v parku udělat pořádek a zajistit, že se ilegální kácení tisíců stromů nebude opakovat," řekl v reakci na zprávu Veřejného ochránce práv.

Vedení parku se podle něj loni rozhodlo, že se nebude zdržovat dodržováním nějakých zákonů a zavinilo tak velkoplošnou devastaci vzácných lesů a domova unikátních druhů zvířat v národním parku, který má sloužit ochraně přírody a turistům.

das