PRAHA/ŠUMAVA/GRAFENAU - 22.11.2011 16:20

Minimálně 20,5 procenta rozlohy Národního parku Šumava by mělo být v budoucnu součástí první zóny a tedy v bezzásahovém režimu. Na takovém rozsahu se zatím shodli diskutující strany u kulatého stolu, jež se v pondělí uskutečnil na Ministerstvu životního prostředí. Navrhovaná rozloha je o 7,5 procenta větší než současný stav a hovoří se ještě o dalších třech procentech, o která by se mohla zvětšit. Proti plánům Bavorského národního parku je to však jen zlomek.

V současné době spadá do první zóny Národního parku Šumava 13 procent rozlohy parku. "Už teď jsme dosáhli shody na tom, že nově bude do zóny nejvyšší ochrany patřit minimálně 20,5 procenta rozlohy parku. A chceme ještě diskutovat o dalších víc než 3 procentech, které by se postupně mohly včlenit do zóny s nejvyšší ochranou," řekl po pondělním kulatém stolu ministr Tomáš Chalupa. Podle něj je nejdůležitější dojít ke kompromisu při definici území a časových pásem přechodu jednotlivých zón do režimu nejvyšší ochrany.

Navrhovaná první zóna čítá oproti současným 136 územím nově 27 celků. Účastníci kulatého stolu jednali i o rozsahu, formě a způsobu zásahu proti škůdcům a kalamitám ve II B zóně a pravidlech pro stavební činnost a územní rozvoj ve třetí zóně. V jednotlivých zónách je důležité rozhodnout o návrhu povolených činností podle typu ekosystému, upozornilo MŽP.

Zástupci krajů, starostů, vědců, předsedové parlamentních Výborů pro životní prostředí, zástupce ekologických sdružení Zachraňme Šumavu, ŠumavaPro a Rady Národního parku Šumava se sešli již počtvrté a diskutovali především o tom, jaké lokality by měly spadat do zóny nejvyšší ochrany a jaké do první zóny s možností zásahu proti kůrovci.

Důležitým bodem jednání byla i diskuze o cestní síti parku. Základním předpokladem zůstává, že musí být zajištěna přístupnost Šumavy, zachována využitelnost cest pro obce a zajištěna průchodnost pro integrovaný záchranný systém.

Zatímco MŽP se ve světle současného stavu může návrhem rozšířené zonace chlubit, v porovnání s plány Bavorského národního parku je český model velmi rozdílný. Podle mluvčího Národního parku Bavorský les Rainera Pöhlmanna se v okolí vrcholů Luzného a Roklanu bezzásahové zóny rozkládají na 75 procentech plochy. Proti kůrovci se zasahuje jen ve vymezené okrajové zóně, která je minimálně 500 a maximálně 1100 metrů široká.

V nově připojené oblasti kolem vrcholu Falkensteinu se bezzásahové zóny v souladu s nařízením o Národním parku rozšiřují postupnými kroky v třicetileté přechodné době, tedy až do roku 2027, kdy bude dosaženo opět cílových 75 procent plochy.

Bezzásahové zóny jsou na německé straně rozšiřovány každým rokem k 1. listopadu o asi 310 hektarů a to za souhlasu výboru obcí národního parku, kde jsou obce zastoupené svými starosty a kterému na každé tři roky předsedá jeden z okresů Národního parku.

V tomto roce byly vyhlášeny dvě nové bezzásahové zóny na celkové ploše 346 hektarů. První, asi 100 hektarů velký porost leží v údolí Prášilského potoka západně od Poledníku, 13. července zde vichřice způsobila plošné vývraty. Protože jsou velké plochy tohoto údolí tvořeny velice citlivými podmáčenými a rašelinnými půdami (oblast Natura 2000), je zde vyloučen pojezd těžké techniky a od zpracování tohoto polomu zde bylo upuštěno.

Druhá plocha (asi 240 hektarů) leží západně od Weitfällerských slatí, nad vodárenskou nádrží Frauenau.

Podíl bezzásahových oblastí v celém Národním parku Bavorský les nyní tvoří 54,66 procenta, nebo plošně 13.233,5 hektarů.

Zatímco české vedení Správy národního parku Šumava opakovaně prohlašuje, že proti kůrovci se musí zasáhnout silou, Němci jsou naopak pyšní na režim bez zásahů. "Jak výsledky výzkumu, tak i pouhý pohled na zdejší porosty dokazuje, že se jedná o úspěšnou cestu k rozmanitému zmlazení dřevin i k návratu vzácných druhů rostlin a živočichů," upozornil Pöhlmann. Připoměl, že tento důsledný přístup zásadním způsobem přispěl k udělení diplomu Rady Evropy již v roce 1986, který mu nedávno evropská rada prodloužila o dalších deset let.

das