PRAHA/OSTRAVA/TŘEBOŇ - 12.04.2012 15:27

Lidé dlouhodobě žijící na Ostravsku se dokázali částečně geneticky edaptovat na znečištěné ovzduší. Naznačila to studie Ústavu experimentální medicíny AV ČR, ve které vědci pozorovali vliv toxicidů na genetickou výbavu obyvatel Ostravska, Prahy a Třeboně. Autoři studie, kterou již publikovali v několika světových žurnálech, poukazují na fakt, že obyvatelé Ostravska vykazují zvýšenou aktivitu genu XRCC5, který vyhledává a podílí se na opravě zlomů DNA. Naopak lidé z "čistějších" oblastí, kteří sever Moravy navštíví jen krátkodobě, pociťují daleko větší problémy. Vědci ale zároveň upozorňují, že "adaptace" Ostraváků má také svoji daň: kratší průměrnou délku života.

"Získané výsledky byly překvapující: vysoká environmentální expozice B[a'>P (lidský karcinogen benzo[a'>pyren) neindukuje u chronicky zatížené populace poškození DNA dle předpokládaného vztahu dávky a účinku. Vliv vysoké expozice B[a'>P byl pozorován pouze u jedinců z nezatížené lokality, kteří pobývali ve znečištěné oblasti (Ostravsko) tři týdny (frekvence chromozomových aberací byla zvýšena o vice než 50 %, což je považováno za významné poškození genomu)," uvedl v tiskové zprávě vedoucí Laboratoře genetické ekotoxikologie AV ČR a koordinátor rozsáhlého výzkumu Radim Šrám.

Podle něj tento výsledek ukazuje na adaptivní odpověď na ovzduší znečištěné karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (k-PAU) u chronicky zatížené populace. "Proto byly následně studovány geny ovlivňující reparaci genetického poškození. U osob v Ostravě byla pozorována zvýšená exprese genu XRCC5, který vyhledává a podílí se na opravě zlomů DNA," upozornil Šrám na výjimečnou skutečnost.

Projekt se uskutečnil v letech 2008 až 2011 a podíleli se na něm Ústav experimentální medicíny AV ČR a ALS Czech Republic, s.r.o.. Při studiu vědci využili nejnovější metody molekulární epidemiologie (biomarkery: stanovení DNA aduktů, chromozomových aberací, mikrojadérek, oxidačního poškození DNA, lipidů a proteinů, exprese genů). Při stanovení exprese genů se pak použili čipovou technologii, která umožnila analyzovat změny genů na úrovni celého lidského genomu. Z hlediska spektra použitých metod se jedná o prioritní přístup hodnocení genetického poškození znečištěným ovzduším. Patrně vlivem vysokých koncentrací B[a'>P na Ostravsku, které jsou nejvyšší v EU, jsou získané výsledky celosvětově unikátní, připomíná Šrám.

Genotoxicita jemných prachových částic byla hodnocena v pokusech in vitro. Vědci prokázali vztah mezi koncentrací k-PAU a B[a'>P vázaných na povrchu PM 2,5 a genetickým poškozením. Vysoké koncentrace k-PAU ve srovnání s jinými lokalitami v ČR (Praha, Třeboň, Teplice) jsou výsledkem znečištění ovzduší těžkým průmyslem (jediný rozdíl, kterým se liší MSK od ostatních částí ČR).

Molekulárně-epidemiologická studie se dělala v zimě a v létě 2009 a v zimě 2010 na dobrovolnících v Ostravě, Karviné, Havířově, Ostravě-Bartovicích a Praze. Studovalo se ovlivnění biomarkerů vlivem k-PAU a volatilních organických látek (VOC, benzen). Vzhledem k inverzi v lednu 2010 byly koncentrace B[a'>P na Ostravsku, stanovené osobními dozimetry, 14,6 ng/m3, benzenu 8,5-17,9 mikrogramu/m3 (koncentrace PM 2,5, stanovené stacionárními monitory, dosahovaly v Ostravě-Bartovicích 400 mikrogramu/m3, B[a'>P 90 ng/m3).

Současně s odhalením genetické "adaptace" však Šrám upozorňuje na zjištění, že tato reakce je z dlouhodobého hlediska pro organismus škodlivá. "Její negativní důsledky se projevují zejména zkrácením průměrné délky života u zatížené populace," upozornil vědec. Proto je podle něj nutné analyzovat vliv znečištěného ovzduší na spištění deregulace genů u novorozenců a studovat, jak ovlivňují nemocnost dětí. "Zjištěné výsledky současně prokazují, jak nové metody molekulární biologie umožňují získat zcela nové a nepředpokládané výsledky, které jsou využitelné pro zpřesnění hodnocení zdravotních rizik populace," dodal autor.

das