PLZEň - 28.07.2017 16:22 - Aktualizováno: 28.07.2017 16:25

Klíště - drobný roztoč s výkonnými kusadly, který může být pro svého nositele fatální. Přenáší totiž hned několik původců závažných chorob, včetně klíšťové encefalitidy (KE), nemoci, která napadá nervový systém člověka a může vést až k úplnému ochrnutí. V celé České republice vloni onemocnělo celkem 565 lidí, což byl plošný nárůst oproti roku 2015 téměř o dvě třetiny. V roce 2015 na západě Čech onemocnělo podle údajů Státního zdravotního ústavu 27 a v loňském roce 50 lidí, což odpovídá třetí nejvyšší nemocnosti v republice.

Více než 25 procent všech případů KE v celé Evropě bylo v období 2001 až 2010 hlášeno z ČR. Jak se bude dále vyvíjet letošní sezóna, bude záležet na meteorologických podmínkách, na základě kterých se sledují a hlásí stupně aktivity klíšťat v přírodních ohniscích. "Nyní se hlásí nejvyšší stupeň aktivity: 9 -10. Klíšťata mají ráda teplá a vlhká místa ve stínu stromů, ve vysoké trávě, v parcích, na okrajích cest i u vody. K přenosu infekce může dojít už několik hodin od přisátí. Kromě vhodných meteorologických podmínek přispívá k nárůstu infekcí i větší pohyb lidí v přírodě během prázdnin a letních dovolených," říká prof. Petr Pazdiora, přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni, Univerzity Karlovy.

"Riziko encefalitidy často podceňují především starší lidé, kteří celý život žijí na stejném místě a nikdy se jim nic nestalo. Klíšťata na rozdíl od lidí žádné stereotypy nedodržují, jsou nám stále blíž, vznikají nová ohniska nákazy, takže nejednou stačí jen vystoupit z auta do trávy," upozorňuje Pazdiora. Na rozšiřování přírodních ohnisek nákazy se podle něj podílejí ptáci, divoká i domácí zvířata včetně dobytka a koz. "Mezi nejrizikovější činnosti patří kromě profesionální expozice v přírodě i rybaření, houbaření, sbírání lesních plodů, turistika, myslivost, chalupaření, chování zvířat, kempování, ale i hraní golfu nebo pití nepasterizovaného mléka. Infekci je schopné přenést nejen dospělé klíště, ale i jeho velmi malé vývojové stádium - nymfa, kterou na těle snadno přehlédneme. Počet těchto nymf je v přírodě mnohem vyšší než dospělých klíšťat, proto si někteří nemocní nejsou vůbec vědomi, že hostili přisáté klíště," popisuje Pazdiora.

I když důležitou prevencí při pohybu v přírodě je používání repelentů, přiměřené oblečení i včasné odstranění klíšťat, jedinou účinnou obranou proti KE je očkování. Proti infekci neexistuje žádný specifický lék, léčí se jen příznaky, jako například horečka, zánět a otok mozku. "Česká republika je endemickou oblastí s vysokým výskytem klíšťat, pro takové oblasti doporučují odborné autority, včetně Světové zdravotnické organizace, očkování všech osob od jednoho roku věku," přibližuje Pazdiora.

Očkovat lékaři doporučují zejména každého, kdo se pohybuje v přírodě, v lese, u řeky, na zahradě nebo i jen v městských parcích. Na očkování proti klíšťové encefalitidě přispívají všechny zdravotní pojišťovny. Prodělání klíšťové encefalitidy znamená pro nemocného i jeho rodinu často dramatické zhoršení kvality života i nemalé finanční ztráty. Trvalé následky mohou být nejen u dospělých, ale i u malých dětí, s vyšším věkem je prognóza horší.

Podle aktuálního průzkumu společnosti STEM/MARK, kterého se účastnilo 506 respondentů z celé České republiky, 67 procent z dotazovaných ví, že jedinou spolehlivou ochranou před KE je očkování. Přesto se počet očkovaných už několik let drží na pouhých 24 procentech. Na Plzeňsku je to 27 procent. Podle údajů plzeňských epidemiologů, kteří dlouhodobě sledují proočkovanost minimálně třídávkovým schématem, je procento očkovaných zejména u dospělých daleko nižší. "V sousedním Rakousku je přitom očkováno 80 až 90 procent obyvatel, což vedlo i k výraznému snížení nemocnosti na tuto infekci," dodává Pazdiora.

Průzkum také ukázal, že s klíšťaty je spojena řada mýtů. Jedním z nich je, že přisátého parazita je nejlepší potřít olejem či krémem. Tento nesprávný způsob používá téměř třetina lidí Klíště se ale podle odborníků začne "dusit" a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu. Dotazovaní často klíště při odstranění točí proti směru hodinových ručiček, což lékaři také nedoporučují. Ústrojí, kterým se klíště drží, nemá tvar závitu. Tento mechanismus tak může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži.

(azi)