PRAHA/ŠUMAVA - 12.01.2012 08:34 - Aktualizováno: 12.01.2012 12:29

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ustoupil tlaku obcí a zájmových uskupení a umožní stavbu lanové dráhy z české Přední Zvonkové do rakouského lyžařského střediska Hochficht. Podmínil jej ale výlučně "dopravním využitím". Na české straně tak vznikne předsunuté parkoviště rakouského areálu. Chalupa možnost lanovky zapracuje do návrhu zákona o Národním parku Šumava, jehož předjednávání ve středu skončilo. Informovalo o tom MŽP v tiskové zprávě. Podle ministra musely obce za oplátku ustoupit a umožnit konečné rozšíření prvních zón až na 35 procent, byť po přechodném období.

Chalupa podle ministerstva nepřijal původní požadavek obcí na vyčlenění první zóny v národním parku 15,95 procenty a na stavbu lanové dráhy, přesto nakonec koridor lanovky posvětil.

:c:"Svoje konečné rozhodnutí začlenit do zákona stavbu koridoru a s ním spojené evakuační trasy podmínil výrazným navýšením plochy první zóny, a to až na konečných 26,53 procenta první zóny a dalšími 8,49 procenty zóny IIa, která se na začlenění do první zóny má postupně připravovat," uvedlo MŽP.

Lanová dráha by měla propojit českou stranu s rakouským zimním areálem Hochficht. Úzký koridor by měl mít velikost 13,7 hektaru a měl by být vyčleněn z jednoho z nejvzácnějších území národního parku. Zonace kolem něj ale zůstane podle ministerstva zachována tak, aby bylo vyloučeno jeho rozšíření ke stavebním účelům.

:c:"Přijatelná je pro mě otázka lanovky, jedině lanovky jako prostředku k dopravě. Je pro mě nepřijatelný tzv. "efekt sněhové koule", kdy se na povolení stavby koridoru nabalí lyžařský areál a podobně," řekl Chalupa.

Podle něj lanovka pomůže významně omezit silniční dopravu z Přední Zvonkové do lyžařského areálu Hochficht. Za lyžařskou sezónu touto lokalitou, která se nachází v 1. zóně národního parku, projede několik desítek tisíc aut. Kritici ale soudí, že za těchto podmínek vznikne na české straně pouze předsazené parkoviště pro rakouské lyžařské středisko, tedy ekologická zátěž bez přínosu pro region.

Pro vědce ze Stínové vědecké rady Národního parku Šumava je je fragmentace nejcennějších smíšených porostů v jižní části národního parku koridorem lanovky zcela nepřijatelná:

"Otevření průseku pro lanovku by zcela určitě vyvolalo rozpad a degradaci těchto porostů a další negativní vlivy na soustavu Natura 2000 na úrovni stanovišť i druhů. Přestože byl průsek pro lanovku v návrhu minimalizován, není možno takový zásah považovat za "chirugický řez", jak jej označil ministr Chalupa, protože, řečeno jeho výrazovými prostředky, tento řez povede k "rozsáhlé nekróze okolní tkáně", uvedla SVR v tiskovém prohlášení.

:c:"Hned první vítr jim to rozvrátí," přeložil vědeckou řeč Jaroslav Vrba z Jihočeské univerzity.

:h:Zákon poputuje do legislativního procesu do konce ledna

Zástupci krajů, starostů, vědecké obce, předsedové parlamentních Výborů pro životní prostředí, zástupce ekologických sdružení Zachraňme Šumavu, ŠumavaPro a Rady Národního parku Šumava se s Chalupou sešli u kulatého stolu nad návrhem zákona ve středu naposledy. Návrh zákona poputuje do konce měsíce do legislativního procesu. "Naše snaha byla prosadit maximum možného a přijetí rozumných kompromisů. Naše snaha byla maximální, ale jsem si vědom toho, že ne všichni odcházejí z jednání plně spokojeni," uvedl Chalupa.

A reakce ekologů na sebe nenechala dlouho čekat. Ředitel Hnutí Duha Petr Machálek označil návrh zákona za ultimátum:

:c:"Výsledek není dohoda o národním parku na Šumavě, nýbrž ultimátum ze strany ministerstva. Výsledných cirka 22 procent, která mají být ponechány přírodě, je hluboko pod doporučením expertů ze Světového svazu na ochranu přírody IUCN, kteří radili 30 až 40 procent. Pokud tento zákon projde, na Šumavě se vítězem stanou developeři a dřevařské firmy na úkor turistů a ochrany přírody," uvedl v tiskovém prohlášení.

Finální návrh Ministerstva životního prostředí počítá s celkovou rozlohou první zóny parku 26,53 procenta (22,08 procenta bezzásahová zóna + 4,46 procenta dočasně zásahových zón) a dalšími 8,49 procenty zóny IIa, která by se na převod do první zóny připravovala. Rozloha první zóny národního parku Šumava spolu s rozlohou zóny IIa by tak dosáhla 35 procenta, což je historicky nejvyšší rozloha první zóny Národního parku Šumava, které se kdy podařilo dojednat, a představuje plochu téměř 24 tisíc hektarů. "Tato rozloha je větší než celková velikost sousedního národního parku Bavorský les," řekl ministr k výsledkům jednání. Pro srovnání Národní park Bavorský les ale nedávno uvedl v tiskovém prohlášení, že jeho cílem je zavést bezzásahový režim na 75 procentech své rozlohy. V národním parku Donauauen tvoří 69 procent, v NP Hohe Tauern dosahují 65% a v NP Neusiedler See 48%. Na Šumavě v současné době zasahuje první zóna pouze 13 procent rozlohy národního parku.

Ministerský návrh počítá s velikostí druhé zóny IIb 59,87 procenta a s 5,12 procenty pro třetí zónu.

Podle SVR se navrhované znění zákona oproti původním textům výrazně zlepšilo, ale v některých aspektech podklady stále nevyhovují z hlediska ekologické teorie a oboru ochrany přírody a krajiny, jak jsou vnímány i mezinárodní vědeckou a odbornou obcí.

Vědcům vadí především následující problémy:

:c:V rámci návrhu zákona o NPŠ trváme na deklaraci přednosti ochrany přírody a krajiny v NPŠ před ostatními činnostmi a záměry, a to včetně rozvoje územně samosprávných celků tak, aby výklad příslušného odstavce (§1) byl jednoznačný. Bez takového jednoznačně vyložitelného konstatování je ohroženo plnění cílů NPŠ v kategorii národní park podle platné české i mezinárodní legislativy.

:c:Stále existují nedostatky v navrhované zonaci. Nejsou v dostatečném rozsahu zohledněna nejcennější jádrová území a není dostatečně vyřešena náprava jejich nevhodné fragmentace v minulém období.

:c:V návrhu je celkově nedostatečný rozsah IIa zón, v nichž se předpokládá dočasné zasahování proti kůrovci v rozsahu umožňujícím jejich plánované převedení do režimu samovolného vývoje (do I. zóny). Tato zóna musí také co nejdříve zajistit tzv. arondační funkci, tj. cílové spojení jádrových území do větších celků. Existují i nedostatky ve vymezení III. zóny.

Podle Vrby není návrh zonace a diferenciace managementu podle jednotlivých lokalit proveden na základě jednoznačně přijaté, zveřejněné a oponované metodiky. "To vede k situaci, kdy například některé cenné lokality (zvláště sekundárního bezlesí) jsou řazeny do III. zóny, časový harmonogram převodu IIa zóny prodlouží nevhodnou fragmentaci bezzásahového území až o skoro půl století a podobně," vysvětlil přírodovědec.

Podle vědců je třeba přehodnotit také "údajné" mezinárodní závazky na ochranu rakouských lesů a zhodnotit aktuální přírodovědné hodnoty (posuzování podle §45i zákona 114/1992 Sb.) a ohrožení lesa kůrovcem na obou stranách hranice. Slovy SVR: mezivládní úmluvu nelze nadřazovat naší a evropské legislativě ochrany přírody.

das