JIŽNÍ ČECHY - 24.12.2013 08:00
Vánoce jsou svátky, které se dotýkají téměř každého. Spolu s nimi se do lidských rozhovorů vkrádají i slova a fráze, které jinak po zbytek roku většinou zústávají pozapomenuty, nebo jsou předmětem melancholického vzpomínání. Ale vědí lidé, co které ty vánoční pojmy znamenají? Teologická fakulta Jihočeské univerzity připravila mini thesaurus, kde vysvětluje význam vánočních slov a frází. Vybrali jsme pro vás několik nejdůležitějších.
Vánoční kapr
Jídelníček o vánočních hodech se lišil v jednotlivých regionech a také v různých společenských vrstvách. Postupně se opouští zvyk postit se na Štědrý den. Měšťanské a bohatší vrstvy skladbu večeře obohacovaly o různá soudobá jídla. K těm patřila už v 19. století ryba na několik způsobů včetně rybích polévek, ale také se jedl krocan nebo dokonce plnění hlemýždi. Oblíbený byl také králík - ať už v omáčce nebo řízky. Na stole nechybělo cukroví - vánoční dort, ovoce, punč, lihovina, káva.
Ve venkovské domácnosti bylo důležité, aby se na stůl dostaly všechny plodiny, které se v tom roce urodily, aby i v tom nadcházejícím byla úroda štědrá. Například pro dostatečnou úrodu obilí se kladlo na stůl několik klasů či zrnek. Maso se většinou nejedlo, v 19. století ani ryba. Večeře se začínala modlitbou a každý dostal kousek chleba nebo oplatku s medem. Potom se podávala polévka, luštěninová, později rybí, na Valašsku byla tradičním jídlem pohanková kaše, jinde kaše jáhlová s medem nebo známý kuba s houbami. V polabí se jedly peciválky - speciální pečivo, polévané švestkovou omáčkou.
Nechybělo sušené ovoce na různé způsoby a ořechy. Tato jídla byla typická pro štědrovečerní večeři až do 20. století. Dnešní smažený kapr s bramborovým salátem je raritou české kuchyně.
Vánoční strom
První vánoční stromky se objevují v 16. století v německých domácnostech, rychle se potom rozšířily. Do Čech se nejspíš dostaly až na začátku 19. století, do pražských měšťanských rodin zřejmě někdy ve 40. letech 19. století. Ale už dávno před tím bylo zvykem zdobit domácnosti ratolestmi jehličnatých stromů, tzv. chvojkou, což byl vršek jehličnatého stromku, který se věšel nad stůl, ovšem obráceně, tedy špičkou dolů. Byla ozdobena ovocem, tradičním pečivem, šátky.
das