JIŽNÍ ČECHY - 22.12.2013 12:00

Vánoce jsou svátky, které se dotýkají téměř každého. Spolu s nimi se do lidských rozhovorů vkrádají i slova a fráze, které jinak po zbytek roku většinou zústávají pozapomenuty, nebo jsou předmětem melancholického vzpomínání. Ale vědí lidé, co které ty vánoční pojmy znamenají? Teologická fakulta Jihočeské univerzity připravila mini thesaurus, kde vysvětluje význam vánočních slov a frází. Vybrali jsme pro vás několik nejdůležitějších.

Advent

Slovo advent znamená příchod. Původně se užívalo například ve smyslu oficiální návštěvy panovníka.

V křesťanském kontextu ho používáme pro období, kdy čekáme na příchod Ježíše Krista.
Advent byl původně chápán jako doba přípravy na křest a měl postní charakter. To znamená žádné zábavy, tancovačky, ale čas vyhrazený pro zbožné rozjímání. Součástí lidové tradice však jsou i prvky méně vážné, především pochůzky masek typické pro toto období – to znamená Mikuláš se svou družinou, ale také Lucie a Barborky.

Dějiny Adventu jako specifického období liturgické roku sahají do 6. století. Délka adventního období se ale lišila v různých zemích. Rozhodujícím faktorem bylo, zda se za postní dny počítaly i neděle, případně soboty. V některých oblastech začínal Advent už na Martina (11.11.) a končil 6. ledna. Mohl trvat 4,5 až 6 týdnů. Později se v západní liturgii stanovila délka čtyř týdnů, ale například Milánská liturgie má dodnes 6 adventních nedělí.

Adventní věnec

Adventní věnec, který zdobí v současnosti většinu českých domácností, se objevil v polovině 18. stol. v Německu. U nás zdomácněl tento křesťanský zvyk až v posledních desetiletích. O první adventní neděli, která je zároveň začátkem liturgického roku, se tyto věnce v kostelích žehnají a rozsvěcí se první svíčka. Postupně pak světel přibývá. Advent je dobou očekávání světla, které zasvítí v temnotě. Tento rys je dnes poněkud potlačen přemírou světýlek blikajících na nás ze všech stran po celý Advent.

das