PRAHA/ŠUMAVA - 15.12.2013 14:51

Oprava tradiční hospody na Březníku, nová uniforma či zakázkové "šumavské pivo" - Národní park Šumava by se mohl po pár letech "válek" s ekologickými organizacemi zdát jako idylický svět, kde problémy minulosti takřka záhy zmizely. Pozitivní PR je samozřejmě nutností pro každou turistickou oblast, kdo se však zajímá blíže, zjistí, že strašák kácení ve vzácných částech šumavského parku dále zaměstnává zdejší Správu. Na jedné frontě bojuje s vlastním zřizovatelem - Ministersvem životního prostředí (MŽP), které potvrdilo pokutu za zásah u Ptačího potoka, na druhé jí Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vyměřila další pokutu za zásahy v letech 2012 a 2013. Peníze na pokuty jdou přitom nejen z kasy parku, ale také z rozpočtů několika obcí.

Jak minulý týden upozornilo Hnutí DUHA, Správa NP a CHKO Šumava neuspěla se svým odvoláním k MŽP ohledně pokuty za zásah u Ptačího potoka (Na Ztraceném). Ministerstvo sice snížilo částku, kterou jeho dceřiná organizace má platit, ale potvrdilo nejen to, že Správa parku "rušila tetřevy", ale také fakt, že v letech 2010 a 2011 bez potřebných povolení zasahovala s pomocí biocidů ve druhé zóně Šumavy.

Podle MŽP má Správa v území národního parku Šumava při zajišťování péče o zvláště chráněné území a svěřený majetek respektovat ZOPK (Zásady ochrany přírody a krajiny) přinejmenším stejně, jako to v postavení orgánu ochrany přírody při výkonu státní správy v národním parku očekává a vyžaduje od ostatních subjektů, které zde působí nebo se zde pohybují.

Že ministerstvo ztrácí se Správou trpělivost, ukazuje i fakt, že v oddůvodnění zazněla dokonce slova jako "demagogicky" nebo "schozofrenní". "Vzhledem k výjimečnému postavení Správy by veškeré její jednání mělo být zákonné a maximálně transparentní, zejména když v ČR zřejmě neexistuje žádné jiné zvláště chráněné území, které by bylo předmětem tolika sporů mezi odbornou i laickou veřejností," upozornilo ministerstvo.

V rozsáhlém oddůvodnění rozhodnutí pak uvedlo hned několik důvodů, proč odvolání odmítá:

"Správa při provádění zásahů v sankcionovaných případech nerespektovala upozornění vlastních odborníků obsažená v protokolech pro sanitární zásahy zpracovávaných Správou dle podmínek časově neomezeného II. výroku rozhodnutí MŽP č.j. 18517/ENV/06 z 5.3.2007.

Správa se dopustila dvou protiprávních jednání, která naplnila více skutky v různých obdobích a v různých územích národního parku.

Správa použila biocidy na ošetření více než 7 000 ks obranných zařízení (lapáků a trojnožek) rozmístěných ve II. zóně Národního parku Šumava předtím, než bylo rozhodnuto o její žádosti o povolení výjimky.

Objektem protiprávního jednání Správy byl tetřev hlušec a jeho biotop, tedy kritick ohrožený druh živočicha, který je současně předmětem ochrany Ptačí oblasti Šumava, a to i v době hnízdění a odchovu mláďat, kdy jsou tetřevi na vyrušování zvláště citliví.

Správě již byla za rušení tetřeva hlušce bez vydané výjimky pravomocně uložena pokuta rozhodnutím ČIŽP zn. ČIŽP/42/OOP/0709986.007/07/CJL z 10.10.2007 ve znění rozhodnutí MŽP č.j. 510/1640/2007-Bab- 2 O 44/07 z 18.2.2008)."

Podle MŽP byl rozsah újmy způsobené ochraně přírody v národním parku nízký vzhledem ke skutečnosti, že byla zasažena malá část rozlohy stejných ekosystémů: nedovolený zásah do přirozeného vývoje byl vyhodnocen pouze u jednoho ze zvláště chráněných druhů a jeho biotopu a biocidy byly použity pouze na obranných zařízeních, nikoliv k postřiku stromů v porostu.

"Vzhledem k výše uvedenému odvolací orgán shledal jako přiměřenou pokutu v částce 250 000 Kč, tj. ve výši 1/8 stanoveného zákonného rozpětí, která je pro Správu citelná, rozhodně však nikoliv likvidační," uvedlo ministerstvo v závěru rozhodnutí. Polovinu pokuty má přitom zaplatit Správa parku, druhou polovinou rovným dílem obce Borová Lada, Čachrov, Hartmanice, Horní Planá, Horní Vltavice, Horská Kvilda, Kašperské Hory, Kvilda, Lenora, Modrava, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Prášily, Rejštejn, Srní, Stachy, Stožec, Strážný, Volary, Železná Ruda, Želnava.

Nyní však vyšlo najevo, že Správa parku rozhodnutí svého zřizovatele napadla žalobou. Podle mluvčího parku Pavla Pechouška se rušení tetřeva nikdy neprokázalo: "Tetřev měl být údajně rušen přítomností lidí a loupáním stromů nastojato. To je dle našeho názoru, zcela absurdní. Správa volila ty nejšetrnější (a také nejnákladnější) způsoby asanace kůrovcem napadených stromů," řekl Regionálním novinám s tím, že likvidaci zasažených stromů parku "mimochodem" také ukládala mezinárodní dohoda. "Její neplnění by mělo za následek vážné problémy pro správu, MŽP i ČR. Jsme jednoznačně přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem a rozhodně výrazně šetrněji k životnímu prostředí než se tomu dělo v předchozím období. V letech 2008-2010 byly totiž v NP Šumava prováděny nejdrastičtější zásahy proti kůrovci v dějinách parku, vznikly největší holiny a nikomu to nevadilo," argumentuje mluvčí.

Podle Pechouška se Správa proti původní pokutě udělené za roky 2010 a 2011 ohradila a MŽP v odvolacím řízení pokutu snížilo na 250 tisíc korun. "Přičemž promlčelo zásahy za rok 2010, které byly mnohem drastičtější než v roce 2011. ČIŽP je bezpochyby přesvědčena také o zákonnosti svého rozhodnutí," soudí mluvčí. Podle něj tak nezbývá než, aby tento spor vyřešil nezávislý soud. "Jsme povinni, jako představitelé správy, hájit zájmy naší organizace všemi legitimními prostředky. O tomto postupu jsme samozřejmě s předstihem informovali vedení MŽP a náš postup nebyl rozporován, naopak podpořen," dodal mluvčí.

Jenže zatímco se Správa přetlačuje s ministerstvem o pokutu za roky 2009 a 2010, ČIŽP jí vyměřila 25. října 2013 další pokutu, tentokrát za předchozí dva roky. Správa parku se proti pokutě odvolala 7. listopadu. O výši pokuty ani o provinění parku ČIŽP zatím neinformovala. Horní limit pokuty činí dva milióny korun. Vzhledem k tomu, že Správa v poslední době hlásí "rekordní zisky", neměla by ji částka nijak ohrozit. Větší škodu tak možná napáchá na práci šumavského PR.

das