ČESKÉ BUDĚJOVICE/ŠUMAVA - 11.09.2012 18:39 - Aktualizováno: 11.09.2012 18:40
Kůrovcová kalamita tisíciletí, jak gradaci škůdce na Šumavě před několika lety pojmenovali někteří jihočeští politici, skončila. Oznámila to Správa Národního parku s tím, že škůdce přemohla díky kácení a dalším aktivním zásahům. Vědci, kteří konec gradace předpovídali již vloni, však nesouhlasí. Podle nich je "odchod" brouka přirozeným cyklem a mnohem více jej ovlivnilo například nepříznivé letní počasí.
"Zásahy proti kůrovci na Šumavě byly nutné. Ředitel Stráský i Mánek díky tomu zastavili kůrovcovou kalamitu, která se na Šumavě rozhořela po nezpracování polomů v roce 2007. Na rozdíl od slovenských ministrů životního prostředí jim nehrozí nebezpečí trestního stíhání za nečinnost," informovala na konci srpna šumavská správa ústy svého mluvčího Pavla Pechouška.
Tiskové prohlášení zveřejnil mluvčí ve stejný den, kdy vyšlo najevo, že Česká inspekce životního prostředí rozhodla o udělení 450tisícové pokuty za nepovolené zásahy v lese. Mimojiné i v lokalitě Na Ztraceném, kde vloni ekologové přistoupili k medializované blokádě.
"Jestli za takové kroky dnes máme platit pokutu, je to paradoxní, ale vzhledem k úspěšné misi a zastavení kůrovcové kalamity, při vědomí, že jsme tím snížili škody, zachránili další statisíce stromů a snížili o miliony náklady pro případ, že by se kalamita měla asanovat ještě další rok, tak je případná pokuta pro nás akceptovatelná," prohlásil ředitel parku Jiří Mánek, který ve funkci na začátku léta vystřídal Jana Stráského.
Podle vědců ale rozsáhlé zásahy nebyly vůbec nutné. "Razantní ústup kůrovce se projevil v celém národním parku, bez ohledu na to, zda zde bylo lesnicky zasahováno, či ne. Vědeckou veřejností dlouhodobě kritizované lesnické zásahy v nejcennějších částech národního parku se tak ukázaly jako zbytečné," uvedla v dnešním tiskovém prohlášení Stínová vědecká rada Národního parku Šumava.
Podle předsedy stínové rady Jakuba Hrušky neadekvátnost a protizákonnost zásahů v oblasti Ptačího potoka, Bavorské cesty a Trojmezí definitivně potvrdila i jmenovaná pokuta. "Zcela zbytečně zde tak došlo k tvorbě holin či rušení vzácného tetřeva hlušce. V NP Šumava došlo i na použití biocidů, a to bez patřičných povolení," upozornil.
Zásahy na Šumavě byly natolik nestandardní, že o jejich regulaci požádal i evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik v přímém dopisu ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi. Ministerstvo dosud oficiálně neinformovalo o odeslání odpovědi do Bruselu. Mezitím se delegace z Bruselu rozhodla ověřit si dění na vlastní oči a tento týden dorazí na Šumavu.
Další směřování parku je zatím plné otazníků. Ministerstvo životního prostředí sice připravilo zákon, který by měl ujasnit fungování největší české rezervace, ale mnoho ochránců přírody a vědců je proti. Vadí jim množství developerských projektů, kterým se v zákoně nepřímo ustoupilo, a malý rozsah nejpřísněji chráněných prvních zón.
Podle Hrušky ukončení kůrovcové gradace nyní otevírá možnosti, aby se obnovila diskuze o vymezení a rozsahu bezzásahových zón a o budoucím managementu celého národního parku. Tato diskuze navíc již nemusí být vedena pod tlakem permanentní války s kůrovcem.
Vědci doporučují vrátit se k návrhu stínové rady na scelení prvních zón na 26,5 procenta bezzásahových území ihned a přičlenění dalších 11,2 procenta v průběhu příštích 15 let.
"Již tento návrh je z pohledu odborníků kompromisem mezi ideálním řešením pro přírodu v národním parku a ekonomickými zájmy různých zainteresovaných skupin. Další snižování těchto čísel je automaticky ohrožením statutu národního parku dle IUCN, není v souladu s podmínkami NATURY 2000 a navíc by bylo po ukončení kůrovcové gradace zcela neopodstatněné," upozornil Hruška.
Správa parku zatím oznámila, že se jí po třech letech podařilo schválit rozborovou část Plánu péče, který by měl přesně definovat budoucí směrování Šumavy. Rozborová část, popisující stav šumavy a její dědictví z minulosti, byla v přípravě již za vedení Františka Krejčího, ale někteří členové současné rady národního parku včetně starostů její schválení blokovali. Že se nyní dokument podařilo schválit je tak spíše odrazem toho, že v Radě Národního parku již nezbyli žádní odpůrci Stráského a Mánkova vedení. Tak jako tak, klíčová bude až druhá část, jež určí, co se bude v parku dít do budoucna.
David Sládek