ŠUMAVA/PRAHA/SLOVENSKO - 17.05.2012 14:27 - Aktualizováno: 17.05.2012 14:28

Správa Národního parku Šumava si nechala zpracovat posudek na své minulé i chystané zásahy proti kůrovci. Materiál vypracovala slovenská odborná posuzovatelka Oĺga Pospiechová a prakticky z něj vyplývá, že pro ochranu přírody jsou kůrovcové zásahy prospěšné. Stínová vědecká rada parku ale varuje: posuzovatelka namísto biologie nebo lesnictví vystudovala geologii a k auditu v ČR není oficielně autorizována.

"Správa Národního parku Šumava si počíná v boji s kůrovcovou kalamitou správně a v souladu s ochranou přírody. Potvrdila to autorka naturového posouzení, podle kterého by nečinnost zanechala nenávratné škody na unikátním šumavském lese," prohlásil dnes tiskový mluvčí Správy Národního parku Šumava Pavel Pechoušek.

Podle něj z Pospiechové posudku jednoznačně vyplývá, že zásahy proti kůrovci jsou v souladu s evropskou legislativou a ochranou přírody podle evropského práva. Naopak, kdyby se proti kůrovci nezasahovalo, znamenalo by významně negativní vliv na šumavskou přírodu.

Proti posudku se ihned ohradili ochránci přírody z Hnutí DUHA i Stínová vědecká rada parku, jejíž členové pro park pracovali před příchodem nového ředitele Jana Stráského. Jaromír Bláha z Hnutí Duha označil tvrzení posudku za absurdní. Ekologové společně s vědci upozornili, že materiál je očividně nejen odborně chybný, ale i manipulativně zadaný a účelový.

Ministr Tomáš Chalupa však mezitím již posudek zaslal Evropské komisi do Bruselu, "aby zpětně ospravedlnil použití chemických postřiků i loňské nezákonné poškození lesů těžbou v oblasti Ptačího potoka", varuje Bláha.

Jádrem sporu je nejen autorka, ale i samotné výstupy posudku

Zpráva například říká, že "povinností České republiky je zabezpečit příznivý stav předmětů ochrany přírody Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality Šumava. Tuto povinnost je potřebné splnit i za cenu zásahů proti kůrovci. Zásahy je potřeba uskutečnit i kdyby dočasný vliv na předměty ochrany přírody by mohl být mírně negativní."

A na příkladu několika druhů práků a rostlin vyvozuje, že kdyby se proti kůrovci nezasáhlo, vliv na přírodu je významně negativní. "Z pohledu ochrany přírody definovanou soustavou NATURA 2000 je bezzásahový režim významně negativní pro mnoho naturových druhů v Národním parku Šumava, včetně tetřeva hlušce," doplňuje Pospiechová v posudku.

Podle autorky jsou další asanační zásahy v roce 2012 a 2013 proti kalamitně přemnoženému kůrovci na Šumavě v souladu s principy ochrany přírody. "Pokud by se proti kůrovci na Šumavě nezasáhlo, mohlo by to znamenat zánik vhodných biotopů pro řadu rostlin i živočichů. A to evropská legislativa neumožňuje," elaboruje nad daty mluvčí Pechoušek.

Tvrzení však okamžitě vzbudila poplach mezi ekology a vědci. Podle Jakuba Hrušky ze Stínové vědecké rady parku je materiál zcela nekompetentní a nevychází ze znalosti věci, kterou posuzuje. "Posudek vychází z předpokladu, že kůrovce lze zastavit bez toho, aby se vše vykácelo. Tak to ale v horských lesech nefunguje," upozorňuje Hruška. Podle něj Správa dalším kácením dosáhne pouze toho, že horskou smrčinu kus po kuse vykácí a obnovu lesa o desítky let oddálí. Navíc utratí peníze za něco, co by příroda udělala zadarmo.

Ještě větší vzrušení však zjevně přinesla samotná osoba posuzovatelky. Oĺga Pospiechová, kterou k vypracování posudku zmocnilo Ministerstvo životního prostředí, totiž není oficiálně autorizována pro zpracovávání takových prací v ČR. Podle Hrušky ji k tomu po dobu jednoho roku opravňuje pouze členství Slovenska v EU. Způsob, jak se k práci dostala, je podle něj také podivný.

Když Správa parku poptávala vytvoření posudku, přihlásili se tři autorizovaní autoři, Správa je ale všechny odmítla. Na začátku března pak znenadání získala pověření Pospiechová, ačkoliv nesplňuje zákonem danné kvalifikační předpoklady. O tři týdny později autorka předložila 150tistránkový posudek.

"Posudek je spíše humoristickou novelou než odbornou prací. Autoři údajně zjistili, že kůrovec neohrozí vzácnou rostlinu hořeček český, který roste na loukách, zato je podle nich kůrovec vážně nebezpečný pro ryby v potocích. Ministr Chalupa už stihl vystavit Česko další mezinárodní ostudě, když poslal tento neuvěřitelný spis do Bruselu," upozornil Bláha.

Podle něj je Pospiechová na Slovensku odborníky i nevládními organizacemi ostře kritizovaná za řadu posudků, ve kterých vyhověla investorům na úkor chráněné přírody. "Patří mezi ně například dálnice D1 Turany-Hubová, těžba písku v přírodní rezervaci Marcelovské piesky, výstavba rybníků v ochranném pásmu Národního parku Muranská planina, vypouštění vody z jaderné elektrárny Mochovce do řeky Hron a další kauzy. Spoluautor posudku Jozef Vojtek vydal v dubnu 2010 výjimku k těžbě v národních přírodních rezervacích Tichá a Koprová dolina v Tatranském národním parku, když byl na dva týdny pověřen vedením odboru ochrany přírody na slovenském ministerstvu životního prostředí. Slovenská policie jej nyní v této souvislosti vyšetřuje z podezření z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, ministr později jeho rozhodnutí zrušil, uvádí Hnutí DUHA.

Posudek si Evropská komise vyžádala jako odpověď České republiky Evropské komisi ve věci opatření proti kůrovcové kalamitě v lokalitách Natura 2000 na Šumavě.

Podle Pechouška Pospiechová strávila na Šumavě část léta minulého roku. "Problematiku Šumavy znám dobře z předchozích let. Jezdím sem pravidelně. Zajímali jsme se o důsledky kůrovcové kalamity na Šumavě a srovnávali je s kalamitou ve Vysokých Tatrách. To jsme ještě nevěděli, že nás Správa Národního parku Šumava požádá o předložení nabídky pro zpracování naturového posouzení," uvedla na svou objajobu Pospiechová, která při zpracování posudku vycházela z údajů poskytnutých Správou parku.

das