ŠUMAVA - 27.04.2012 07:00 - Aktualizováno: 27.04.2012 07:27

Ekologové z Hnutí Duha bijí na poplach: Správa Národního parku Šumava letos opět chystá použití biocidů v boji proti kůrovci. Ochránci přírody upozorňují, že jedovaté chemikálie nadělají více škody než užitku a mohou být nebezpečné i lidem. Správa parku, která dostala k využití chemických prostředků výjimku od orgánu Státní správy, otevřeně přiznává, že lapáky, lapače a trojnožky už rozváží na plánované lokality. Jejich umístění je však prý přesně vymezené a nemělo by způsobit přírodě újmu. Navíc bude zřejmě jen zlomkem arzenálu, který park hodlá využít.

Podle Petra Kahudy z Oddělení lesního provozu je Správa parku na letošní zásah proti kůrovci již připravena. V lesích, kde jsou zásahy možné, určila riziko napadení a nastavila "kontrolní a obranné mechanismy". "Byl schválen plán instalace obranných zařízení - nyní je již dokončována jeho realizace. Na všechny činnosti, které se zvládnutím kalamity souvisí, byly na základě výběrových řízení nasmlovány zpracovatelské či dodavatelské subjekty," řekl Regionálním novinám lesník.

Podle něj není v otázce použitých metod boje proti kůrovci příliš na výběr. "Minulý rok potvrdil, že nejúčinnější nenahraditelnou metodou je zpracování kůrovcem napadených stromů těžebně. Tuto metodu doplňuje Správa přípravou obranných zařízení technického charakteru - připraveny jsou lapače, lapáky i trojnožky," uvedl Kahuda s tím, že poměr feromonových lapačů a biocidem otrávených kmenů, takzvaných lapáků, bude asi 1:2. Zhruba třetina z 2400 insekticidních trojnožek pak podle něj využívá takzvané insekticidní sítě, které mají zabránit úniku nebezpečných látek do přírody. Kahuda také upřesnil, že rozsah využití biocidů bude jen zlomkem v letošním zátahu proti lýkožroutovi. Pro lepší představu: insekticidní ochrana činí zhruba pouhé tři procenta plánovaných ochranných opatření.

Ekologové použití insekticidních látek odsuzují Podle nich látky zabijí více jiného hmyzu než samotných kůrovců a jsou nebezpečné například pro hmyzožravé ptáky. "Použití těchto jedů na bázi takzvaných pyrethroidů je ale nebezpečné i pro člověka. Narušují totiž funkce hormonů, zvyšují například riziko neplodnosti u mužů. Krom toho mohou poškodit genetickou výbavu a jsou karcinogenní, Správa parku přitom v minulých letech rozmisťovala otrávené lapáky a trojnožky i kolem turistických cest a návštěvníky parku před dotykem postříkaných stromů nijak nevarovala," upozorňuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Ochránci přírody se navíc domnívají, že Správa parku dostala výjimku v rozporu se zákonem. Podle nich povolení udělilo Oddělení státní správy, ve kterém udělal loni Jan Stráský "personální čistku", a chybí mu důležitý posudek, který by prověřil, jestli chemické postřiky vážně neohrozí vzácné a chráněné druhy zvířat. Hnutí se proti verdiktu odvolalo.

Václav Braun, který má v parku na starosti výkon státní správy, ale oponuje. Podle něj orgán ochrany přírody při povolování výjimky postupoval standardně jako v minulých letech. "To je tak, že maximálně eliminoval použití biocidu v částech území (lokalitách), kde by jeho přítomnost znamenala zvýšená rizika pro chráněné živočichy. Použití biocidu bylo umožněno pouze k ošetření napadeného dříví uloženého na skládkách a k ošetření některých obranných zařízení (lapáky, trojnožky). Veškeré lokality, v nichž je nebo naopak není povoleno použití biocidu, byly přesně vymezeny v  porostních mapách, které jsou přílohou rozhodnutí o povolení výjimky," řekl Regionálním novinám.

Ekologové se však odvolávají na zkušenosti z minulého roku, kdy byl ředitel parku Jan Stráský donucen přiznat, že nechal biocidové lapáky rozmístit i bez patřičné výjimky. Česká inspekce životního prostředí proto vede se současným vedením národního parku řízení o udělení pokuty.

Braun Regionálním novinám potvrdil, že park získal výjimku pouze pro některé přesně vymezené lokality - všechny na území II. zóny ochrany přírody NP Šumava navíc s vyloučením cenných lokalit tak, aby byla eliminována kontaminace půdy, vody a vodních zdrojů, pramenišť, zamokřených lokalit a suťových stanovišť. "Použití není povoleno na souborech lesních typů ovlivněných vodou a sutích ani na prioritních biotopech, kde by aplikace biocidu přinášela nejvyšší rizika především pro vodní organizmy a bezobratlé," podle něj je prioritou umísťování obranných zařízení na nezalesněné nebo dříve odlesněné plochy před okrajem porostů.

Argument biocidů ale možná brzy odsune do pozadí další vlna kácení. Podle Kahudy lze předpokládat, že rozsah napadení kůrovcem bude letos stejný, jako vloni. Správa parku vloni v rámci takzvaných náhodných těžeb vytěžila asi 240 tisíc kubíků dřeva a tvrdí, že díky zvoleným postupům snížila kůrovcové napadení v "zásahových" lesních porostech. Ještě více se podle Kahudy podařilo snížit plochu vznikajících holin. A to i přesto, že "situace v lesních porostech ponechaných samovolnému vývoji prozatím neposkytuje naději na rychlé snížení kůrovcového tlaku".

Park v bezzásahovém území zmapoval za uplynulé období téměř stejné množství nově uschlých napadených stromů, jako v období předchozím: téměř tisíc hektarů. Toto číslo podle Správy překračuje plochu holin vzniklých nutnými zásahy zhruba dvojnásobně neboť stromy v ponechaných územích odumírají mnohem častěji.

Podle Kahudy je jisté, že kalamitní výskyt lýkožroutů v Národním parku Šumava lze očekávat i letos. Vše ale bude záviset především na počasí. Nejvíce jsou podle lesníků ohroženy lesy na Modravsku a Srňsku.

das