ŠUMAVA/PRAHA - 07.09.2011 09:46

Vedení Národního Parku Šumava se rozhodlo k dalšímu kontroverznímu kroku, upozornila dnes Stínová vědecká rada parku. Pod záminkou zájmu o názor veřejnosti nechává obyvatele i návštěvníky Šumavy vyplňovat dotazníky, které jsou podle vědců již na první pohled manipulativní a porušují veškerá pravidla o průzkumu veřejného mínění. "Dotazník nepřipravovala agentura specializovaná na výzkum veřejného mínění, ale překvapivě renomovaná PR agentura. Řazení otázek i odpovědí dotazníku je manipulativní, návodné a zjevně konstruované k účelové interpretaci," upozornili vědci v dnešním tiskovém prohlášení.

Dotazník například zjišťuje, kdo by měl podle veřejnosti rozhodovat o způsobu asanace kůrovcové kalamity. Na prvním místě je samozřejmě "vedení NP a CHKO Šumava". Naopak odborníci a vědci jsou zmíněni pouze ke konci, kde jsou pod označením "přírodovědci" sloučeni dohromady s "ekologickými organizacemi". Zařazení vědců a odborníků mezi aktivisty považuje stínová rada za laciný manipulativní trik, který vedení NP Šumava využívalo již dříve s jasným cílem zdiskreditovat odbornou veřejnost. "Odborníci z řady českých univerzit a akademie věd, kteří tak vyjadřují svůj odborný názor k situaci na Šumavě, jsou zde cíleně spojení s nepopulárními aktivisty organizujícími blokády. Důležité je i to, že dotazník zcela pomíjí společenský rozměr problému a společenské vědy," ohradila se stínová rada.

V celém dotazníku jsou podle vědců respondentům z výzkumného hlediska zcela nepřijatelně podsouvány hodnotící soudy (situace je označena za "experiment s kůrovcem", odumřelé stromy jsou redukovány na "finanční ztrátu" České republiky ve výši 30 miliard korun a podobně).

Autoři nejen redukují stromy na dřevní hmotu, ale podle vědců jim chybějí i elementární znalosti (například takzvané Miléniové hodnocení statků a služeb ekosystémů včetně možnosti jejich ekonomického vyhodnocování mimotržními metodami).

Celá otázka pak zní pouze tak, zda si ČR může takovou ztrátu dovolit a připravuje dotázaného k náležité odpovědi na následující dotaz: "Jste pro další rozšiřování bezzásahového území se zákazem vstupu pro turisty?". Vstup do bezzásahových území je návštěvníkům po celou dobu existence parku po četných značených cestách naopak usnadňován a mimo cesty se jedná převážně o neschůdný terén, upozorňují vědci.

Skutečným "experimentem" s přírodou jsou podle nich dopady lidské činnosti, v jistém smyslu včetně dobře míněných zásahů lesnických. "Prvotním účelem národního parku proto není pěstování dřeva, ale ochrana přírody a přirozených procesů, mimo jiné právě pro návštěvníky parku (bezzásahový režim je přitom v ČR uplatňován pouze na 1,1 procenta porostní plochy). Uvažovat finanční ztrátu z odumřelých stromů má tedy asi stejný smysl jako vyčíslení finanční ztráty plynoucí z toho, že na celé ploše Šumavy nestojí obří jaderná elektrárna," protestuje stínová rada.

Vědci soudí, že přínos dotazníku pro znalost veřejného mínění je nulový, ale nikdy nebyl ani jeho záměrem. "Tím je od počátku vytvoření možnosti pro zcela jednostrannou a účelovou interpretaci skutečnosti," upozorňují.

Poukazují přitom na fakt, že se k "průzkumu" hlásí renomovaná public relations agentura PR.Konektor, která není agenturou pro průzkum veřejného mínění. Podle vědců PR.Konektor průkazně přizpůsobil znění jednostrannému zájmu zadavatele.

Podle stínové rady takto konstruovaný průzkum a dotazník nezkoumá veřejné mínění, ale zcela nekorektním způsobem je ovlivňuje a pokouší se je dokonce vytvářet. "Jeho autor i zadavatel se tak dostávají do přímého rozporu se základními zásadami společenskovědní výzkumné práce. Domníváme se proto, že v době, kdy se situace na Šumavě zaslouženě stala předmětem širšího společenského diskursu, je naší povinností upozornit na tuto skutečnost nejen Radu Národního parku Šumava, ale i veřejnost," dodává tiskové prohlášení.

das