ŠUMAVA/VIMPERK - 01.09.2011 10:31 - Aktualizováno: 01.09.2011 10:33

Šumavským lesům zdecimovaným kůrovcem by měly do budoucna pomoci statisíce listnatých stromů, které se mezi převážně smrčinový porost chystá vysadit Správa parku. Zamíchání listnáčů - v dávné minulosti přirozené součásti Šumavy - podporují i ekologové a vědečtí pracovníci. Lidi, kteří doufají v brzké zacelení holin v centrální Šumavě, však zřejmě park zklame. Přestože Správa v prvních zónách a v bezzásahových oblastech opakovaně těžila, sázet se zde nebude.

Podle náměstka ředitele Správy Tomáše Faita je zajištění obnovy lesa původními dřevinami "všude tam, kde je nedostatek obnovy přirozené" jedním z prioritních úkolů parku. Sázet se má na místech, která jsou aktuálně nejvíce postižena kůrovcem - tedy hlavně na Prášilsku, Srňsku a v okolí Modravy.

Suchých lesů v nejvzácnějších oblastech Šumavy se to však podle informací Regionálních novin nedotkne. "V prvních zónách se vůbec nezalesňuje," potvrdil RN odborník NP Šumava na ochranu lesa a lesní školky Petr Kahuda. Je to mimojiné proto, že nejvyšších polohách Šumavy je složení lesa nejvíce podobné původnímu porostu. Naopak v nižších polohách lidé postupně vyměnili smíšený les za téměř výhradně smrkový.

Park má nachystáno na letošní rok téměř 400 tisíc sazenic. Skladbu šumavských lesů by mělo zpestřit 191 tisíc buků, 147 tisíc jedlí, 8 tisíc javorů, 32 tisíc smrků, ale i například 31 tisíc jeřábů obecných. "Z uvedených počtů sazenic vyplývá snaha o maximální podporu původních dřevinných druhů, jejichž výsadbu Správa NP a CHKO Šumava realizuje," vysvětlil Kahuda.

Zapojení listnatých stromů považují odborníci za jeden ze základních kroků, kterými lze do budoucna předcházet rozsáhlým kůrovcovým kalamitám. Současné smrkové monokultury, které z velké části vysázeli správci Šumavy v uplynulých dvou stoletích, jsou totiž pro škůdce poměrně jednoduchým cílem. Jeho rozvoji napomáhají i větrné polomy běžné právě ve smrkových lesích.

Šumavské školky nestačí pokrývat vlastní potřeby parku

Park sice má vlastní školky na nové sazenice, ale nestačí pokrývat své potřeby a musí stromky nakupovat. Podle Kahudy bude menší polovina sazenic z vlastních zdrojů a zbytek musel park nakoupit. Nákupy přitom musí probíhat za přísných podmínek. "Je důležité zajistit skutečně původní, místně příslušný sadební materiál. To je důležité pro zachování genofondu místních dřevin i pro úspěšnost výsadeb, na něž působí mnoho extrémních přírodních činitelů jako je například sníh, mráz a další," upozornil Kahuda.

Letošní podzimní obnova bude Správu NP a CHKO Šumava stát zhruba šest milionů korun. Peníze bude správa parku hledat ve svém rozpočtu.

das