ČESKÉ BUDĚJOVICE/ŠUMAVA - 20.06.2011 10:01

Mediální kampaň, kterou spustilo současné vedení Národního parku Šumava (NPŠ) u příležitosti prezidentské návštěvy na Šumavě, má jediný účel - vystrašit veřejnost a maskovat tak nelegální kácení v jádrových zónách parku. V tiskovém prohlášení to dnes uvedla stínová rada parku, již založili vědci, kteří tvořili vědeckou část Rady NPŠ před jejím rozpuštěním novým ředitelem Janem Stráským. Stráský a jeho nové vedení minulý týden informovalo, že na Šumavě začala tisíciletá kůrovcová kalamita. Jako řešení požadují větší pravomoce v kácení a dalších postupech proti škůdci. Podle vědců však kácení probíhá zjevně právě v místech, kde developeři usilují o realizaci svých projektů.

"Vedení NPŠ se rozhodlo spustit kampaň s cílem vystrašit veřejnost kůrovcem a omluvit tak nelegální kácení v místech plánovaných developerských projektů," uvedli dnes vědci v tiskové zprávě.

Podle nich je hlavním problémem parku v současné době neexistující platný plán péče a nedotažená zonace, která neumožňuje efektivní zásahy proti kůrovci mimo jádrová území. "Místo logických a efektivních zásahů ve druhých a třetích zónách, které mají zabránit šíření kůrovce z prvních zón, začalo vedení parku kácet v nejcennějších jádrových zónách - například v oblasti Smrčiny, kde "shodou okolností" developeři usilují o výstavbu lanovky. Vedení NPŠ tím porušuje nejen platné zákony, ale zároveň přímo podkopává principy, na nichž národní park stojí," upozorňují vědci.

V oblasti Smrčiny přitom žije část jediné doposud životaschopné populace tetřeva hlušce na území ČR. "Těžba stromů přímo v jádrovém území Smrčiny může velmi negativně ovlivnit přežití letošních kuřat, která jsou velmi citlivá na jakékoli vyrušování," říká Jaroslav Vrba z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Rakušané byli s účinností zásahů na Smrčině spokojeni, nechtěli rozšíření

Podle něj "shodou okolností" den po vydání zastrašující tiskové zprávy proběhlo ve Vimperku jednání společné česko-rakouské pracovní skupiny, která zkonstatovala, že se počet stromů napadených kůrovcem v oblasti Smrčiny meziročně výrazně snížil. "Jak po jednání řekl ředitel odboru péče o národní parky MŽP Vladimír Dolejský, rakouská strana vyjádřila uspokojení nad dodržováním dohody z roku 2009, ve které se strany zavazují zabránit šíření kůrovce v dvousetmetrovém pásmu kolem hranic," uvedl Vrba. To je přitom v příkrém rozporu s tím, co hlásí Správa parku. Ta totiž uvedla, že Rakušané hlásí vyšší nálet škůdce a požadují rozšíření zásahového pásma na Smrčině na půl kilometru ze 200 metrů.

"Kouzlem nechtěného se tak vedení parku samo usvědčilo z manipulace s veřejným míněním. Musíme se proto ptát, zda současné zásahy na Smrčině, které rozhodně nepomáhají zastavit šíření kůrovce, nejsou pouze dalším krokem k vybudování lyžařského areálu v této oblasti," říká Vrba.

Podle vědců se vedení Národního parku Šumava se zcela evidentně vydalo cestou podpory developerských projektů na úkor ochrany přírody, kvůli které byl národní park zřízen. "Šířením poplašných zpráv o kůrovci to vedení parku nezakryje. Za tuto absurdní degradaci národního parku je zodpovědný nejen pan ředitel Stráský, ale nyní především pan ministr Chalupa, který po předchozích signálech o tomto postupu a našem upozornění na úmyslné porušování zákona ze strany vedení NPŠ, odmítl Stráského odvolat," dodává Vrba.

Stínová vědecká rada parku již v minulosti navrhla, jak by se mělo v Národním parku Šumava postupovat a na svých doporučeních stále trvá. Desetiletý plán péče musí projednat Rada NPŠ a předložit MŽP ke schválení.

Plán péče má část rozborovou a návrhovou. Obě části začali pracovníci parku připravovat v předstihu již v roce 2009 a průběžně informovali výkonný výbor Rady NPŠ. K návrhové části plánu proběhlo několik kol připomínek členů Rady a nakonec bylo dosaženo na jaře 2010 jistého konsensu.

Plán péče zablokovaly zájmy obcí a podnikatelů

Podle vědců však představitelé regionální sekce, hájící zájmy obcí a podnikatelských subjektů, "jmenovitě Stráský, Lelková, Schubert a Picek", ovšem na jednání s ministryní Bízkovou 7. června 2010 dopracování dokumentu zcela zablokovali tím, že "jednak naprosto odmítli projednávat návrhovou část PP (Plánu péče), dokud nebude vypracován takzvaný "dvouletý akční plán pro boj s kůrovcem", a zároveň dlouhodobě odmítali dokončení a projednání nové zonace, z níž musí platný PP vycházet".

"Ředitel Krejčí byl tlakem obcí zcela paralyzován a dokončení PP nedokázal zajistit. Toto vědecká sekce Rady NPŠ opakovaně kritizovala, ovšem nemohla přímo ovlivnit ani vypracování PP, ani jeho projednání. I to byl jeden z důvodů rezignace většiny členů vědecké sekce po nástupu pana Stráského na místo ředitele NPŠ," připoměl Vrba.

Podle něj tak má na neprojednání plánu péče včas jednoznačnou vinu "pletichaření tehdejšího předsedy Rady NPŠ Stráského a intervence z regionu". "Za nelegální řízení Národního parku Šumava bez platného plánu péče nese jednoznačně odpovědnost ředitel Stráský a ministr Chalupa, který tento stav dopustil a toleruje," soudí vědec.

Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) má aktuálně 21 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.

Aktuální seznam členů Stínové vědecké rady NP Šumava

Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. Aleš Bezděk, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice
Prof. RNDr. Martin Braniš, CSc., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze
RNDr. Petr Doležal, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví, Univerzita ve Wageningen, Holandsko
Doc. Dr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
RNDr. Roman Fuchs, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba, Praha
Prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Průhonice
RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Prof. Ing. Zdeněk Landa, CSc., Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Ing. Karel Matějka, CSc., IDS Praha
RNDr. František Pojer, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Třeboň
PhDr. Ivan Rynda, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze
Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D., Právnická fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Doc. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice
Doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno

das