ČESKÉ BUDĚJOVICE - 21.04.2014 08:30

Wolfgang Amadeus Mozart patří bezesporu k nejobdivovanějším a nejuznávanějším hudebním skladatelům. Není proto divu, že inspiruje mnoho lidí po celém světě k uměleckým počinům. Využít jeho geniality se rozhodli i Attila Egerházi a Jiří Kylián, baletní choreografové. Jejich dva kusy můžete během jednoho večera shlédnout na představení Moz - Art, které od února uvádí Jihočeské divadlo.

V první části uvidíte kus Mirabell, jemuž byl, krom samotného Mozarta, inspirací stejnojmenný barokní zámek a jeho květinová zahrada v Salzburgu. Jde o energický, ale přesto elegantní balet,kdy jemnou část ve správnou chvíli vystřídá rychlý, lehce agresivní moment. Všichni taneční mají dostatek prostoru,aby ukázali svůj um - ať už ve střídajících se párech nebo sólo. Samozřejmě jsou momenty, kdy jsou na jevišti přítomni všichni tanečníci a tančí unisono, kánonem nebo každý jinou, jakousi nepochopitelnou směs pohybů, což ve výsledku vypadá velmi organizovaně a působivě. Snad nemusím dodávat, že pohyby vystupujích jsou vhodně zvoleny do hrající hudby. Každý skok, otočka nebo lehké pozastavení odpovídá skladbě velkého virtuosa.

Kostýmy vystupujících jsou velmi střízlivé. Pánové jsou oděni kompletně do černé barvy, dámy tančí v krátké sukni a korzetu, jimž dominují béžové a vínové barvy. Jako pomůcky občas tanečníci využívají zapálené svíčky, které úžasně pozmění atmosféru a celkový pohled na věc. S neskutečným obdivem pozorujete jejich rychlé pohyby, když mají svíčku v rukou nebo se točí přímo nad jejím zapáleným knotem. Dalším doplňkem je skupina několika hrotů spuštěných ze stropu. Jejich ostré hrany úžasně kontrastují s jemností účinkujících a skvěle korespondují s agresivnějšími částmi pohybů.

Po krátké předstávce začíná kus od Jiřího Kyliána s názvem Šest tanců. Oproti předcházejícímu jde rozhodně o rozvernější představení. Tanečníci vypadají jako barokní marionety, se kterými si hraje hudba, osud a snad i láska. Ve vesele koncipovaném baletu se tanečníci nemusí bát dělat vtípky a rozhodně nemají působit vážně. Opravdu jde o jakousi nadsázku, možná také snahu přivést k této taneční tradici mladé publikum, které si myslí, že balet je pouze pro "suchary". Účinkující se tahají za sukně, vlasy i jiné části těla, všude létá líčidlo a v jednu chvíli se ze stropu spustí i bublinky.

Kostýmy jsou u žen i mužů laděny do jemné béžové barvy a střihy se snaží napodobit dobové oblečení. Pánové dokonce mají bílé načesané paruky. Největší ohlas ovšem vzbuzuje netradiční doplněk - dámské barokní šaty. Jde o dvoje luxusní šaty na pevné konstrukci, v nichž se během představení ukáže několik tanečníků a to včetně mužů - dokonce si troufám říci, že ti je mají na sobě mnohem častěji než ženy. To vše vyvrcholí, když se jeden z baleťáků ukáže na scéně oděn pouze do jednoho listu v určitých particích. V té chvíli už publikum doslova řve smíchy.

Ale abych neprozradila příliš... Rozhodně si zamluvte lístky na tento krásný baletní dvojvečer - ať už jste stálí zastánci tanečního umění nebo patříte mezi "suchary". Představení je v programu Jihočeského divadla 30. 4. a 2. 5.

tes