ŠUMAVA/MODRAVA/PRAHA - 26.07.2011 12:04

Přední čeští vědci z oblasti ekologie lesa, lesnictví a mnoha dalších oborů, sdružení ve Stínové vědecké radě NP Šumava (dále jen SVR), vyzvali ředitele NP Šumava, aby pro tuto chvíli ukončil zásahy proti kůrovci v oblasti Ptačího potoka. Podporují efektivní a opodstatněné zásahy proti kůrovci, ale vytěžením lokality u Ptačího potoka podle nich dojde jen k poškození unikátního ekosystému horského lesa, aniž by se šíření kůrovce do nižších poloh zabránilo. "Ptačí potok se totiž nachází již za současnou linií šíření kůrovce," uvedl v dnešním tiskovém prohlášení předseda stínové vědecké rady Jakub Hruška.

Ve výzvě, kterou dnes zaslali řediteli Správy Národního parku Šumava Janu Stráskému, vědci reagují také na v médiích často prezentovaný argument Jana Stráského, že tímto zásahem chrání lesy soukromých vlastníků, které se v NP Šumava nacházejí. Podle vědců nemůže Stráský jako ředitel národního parku nadřazovat zájmy soukromníků a ekonomické zájmy obcí nad zájmy ochrany přírody, pro které byl národní park zřízen.

"Soukromé lesy, které se nachází v národním parku, podléhají stejnému režimu ochrany, jako lesy státní. Z toho důvodu také nestátní vlastníci pobírají za tuto újmu vysoké kompenzace," soudí Jakub Hruška. Například Kašperské hory podle něj obdržely v minulých letech kompenzace mezi 11 a 13 miliony korun ročně.

"Vyzýváme pana ředitele Stráského, aby se začal chovat jako ředitel národního parku a ne jako ochránce ekonomických zájmů obcí. Je třeba ukončit nesmyslné zásahy u Ptačího potoka a bezodkladně zahájit diskusi s odborníky o způsobech ochrany lesů v NP proti kůrovci tam, kde je to nutné a především efektivní," uvedl Hruška v prohlášení.

Vědci vyjádřili znepokojení nad použitím neadekvátní síly při pondělním zásahu proti ekologům blokujícím kácení v lokalitě u Ptačího potoka. S účastníky blokády se shodují v tom, že kácením v této lokalitě je porušován zákon. "Jsme dlouhodobě toho názoru, že Správa NP nemůže v tomto území postupovat podle § 32 a 33 lesního zákona, týkajících se zasahování proti kalamitním škůdcům. Správa naopak není podle platné legislativy ochrany přírody oprávněna tyto zásahy provádět," říká Hruška.

Na rozdíl od pondělního stanoviska ČIŽP jsou vědci přesvědčeni, že při pokácení asi 6000 kubíků dřevní hmoty (více jak 3000 stromů) nelze dodržet základní ochranné podmínky Národního parku. V takových případech totiž nelze provádět zásahy bez výjimky, stejně jako je nemožné kácet a odkorňovat v této ploše bez poškození půdního krytu a vodního režimu v rašelinných, podmáčených smrčinách a dalších prioritních biotopech soustavy Natura 2000.

Vědci již opakovaně poukazují na neodbornost postupu v NP Šumava. Stráskému nabídli, že k odbornému řešení situace na Šumavě rádi svými znalostmi a přispějí.

das