PRAHA - 13.11.2012 14:42
Kontroverzní otázky ochrany přírody a boje proti kůrovci v Národním parku Šumava daly vzniknout zcela nové knize. Pod titulem "Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody" ji dnes v Praze slavnostně pokřtili její autoři Pavel Kindlmann, Karel Matějka a Petr Doležal - vědci dlouhodobě se zabývající problematikou vývoje šumavské přírody. Kniha má nakročeno popudit nejednoho politika i takzvané politické kmotry.
"Tato kniha přináší vědecky podložená fakta o šumavské přírodě, bez účelových zkreslení a pro média vytvořených fikcí. Myslím, že některým politikům a kmotrům se líbit nebude," připustil předseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava Jakub Hruška při křtu knihy.
Kniha vychází v době, kdy Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) Českou republiku vážně varuje, že odebere Šumavě mezinárodní statut národního parku.
Podle Hrušky se Správa Národního parku Šumava a Ministerstvo životního prostředí snaží prosadit další oslabování ochrany přírody v národním parku budováním velkých farem, plánovanou stavbou sítě elektrických vláčků, stavbou lanovek a sjezdovek či prodejem dřeva, které mělo zůstat v lese k zetlení. "Lacině se snaží vytvořit na Šumavě něco nového a atraktivního, ale ničí při tom to, co je na Šumavě unikátní. Její přírodu. Šumava je místem, kde příroda ukazuje svoji schopnost existovat nezávisle na člověku, jeho přáních a představách, jak mají přírodní děje vypadat a fungovat," upozornil Hruška.
Mezinárodní unie pro ochranu přírody IUCN ve svém dopise z 25. září konstatuje, že pokud bude pokračovat dosavadní trend oslabování ochrany přírody, který má být dokonce zakotven i v novém návrhu zákona o NP Šumava, nemůže NP Šumava zůstat v kategorii II, tedy "národní park". Upozorňuje ředitele parku, že jeho současná vize národního parku se významně liší od doporučení obou misí IUCN, které NP Šumava navštívily.
V dopise je podle Hrušky také zdůrazněna skutečnost, že území, které je prioritně spravováno za účelem hospodářského zisku a podpory rozvoje, IUCN nepovažuje za chráněné území a nemá pro něj žádnou kategorii. České republice tak díky odklonu od ochrany přírody směrem k ekonomickému vytěžování Šumavy hrozí mezinárodní blamáž značného rozsahu. "Paradoxem je, že Ministerstvo životního prostředí ČR je členem IUCN, avšak ministr Chalupa z nějakých důvodů tyto nežádoucí změny na Šumavě podporuje," dodal Hruška.
Mezi faktory, které podle autorů mohou Šumavu v blízké době připravit o statut národního parku, patří i omezování rozvoje bezzásahových území. "Z našich výsledků vyplývá, že na Šumavě je v horizontu 15 let možno převést do I. zóny zhruba 40% plochy parku," varuje Pavel Kindlmann. Pro srovnání lze uvést, že sousední Národní park Bavorský les bude mít v té době, tedy roce 2027, celých 90 procent bezzásahových zón.
"Pokud by na Šumavě bylo v roce 2027 oněch 40 procent bezzásahových zón, a odborné studie dokazují, že to je zcela reálné, potom by Šumava, společně s NP Bavorský les, mezinárodní kategorii národní park bez problémů splnila. Takový návrh zonace Národního parku dlouhodobě prosazuje i Stínová vědecká rada NPŠ, ale bohužel zatím vítězí opačné zájmy," vysvětlil Hruška.
Zástupci Stínové vědecké rady NPŠ u příležitosti vydání knihy vyzvali odpovědné činitele, aby zajistili tvorbu takových legislativních a správních (plán péče) podkladů pro ochranu přírody, které jsou v souladu s nejnovějšími odbornými poznatky a mezinárodními principy. Takový postup bude podle autorů knihy dlouhodobě efektivní i z ekonomického hlediska. "Pokud by Šumava ztratila statut národního parku (dle kategorie II IUCN), určitě by se to promítlo do snížení návštěvnosti regionu," soudí vědci.
das