▲ Českobudějovicko Českokrumlovsko Jindřichohradecko Karlovarsko Písecko Prachaticko Praha-město Strakonicko Táborsko

► Galerie Muzeum středního Pootaví získalo pět nových prácheňských krojů do svých sbírek [Foto: Muzeum středního Pootaví]

Strakonické muzeum pět nových krojů z Prácheňska, poprvé je vystaví v Hoslovicích

STRAKONICE - 22.03.2015 19:28 - Aktualizováno: 22.03.2015 19:29

Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích získalo pět nových krojů do svých sbírek. Repliky originálních krojů z regionu Prácheňska nechala vyrobit Místní akční skupina Strakonicko (MAS), informovalo muzeum. Jejich autorkou je dlouholetá etnografka strakonického muzea Mgr. Irena Novotná a poprvé budou k vidění v rámci etnografické expozice Ze života šumavského Podlesí v nové budově Vodního mlýna v Hoslovicích 28. března v rámci akce Velikonoce.

"Ve všech níže uvedených případech se jedná o rekonstrukce. Inspirací a snahou bylo alespoň se přiblížit původní předloze, neboť ke skutečné rekonstrukci tehdejšího oděvu je dnes už prakticky nemožné sehnat odpovídající látky v dané kvalitě, barevnosti nebo vzorech," uvedlo muzeum v tiskovém materiálu.

Pětici nových krajů tvoří:

ExponátPopis
1 Ženský pracovní kroj z Prácheňska Kroj všední se na první pohled odlišoval od oděvu nošeného ve svátek. U oblečení určeného pro běžné nošení a práci se hojně využívalo doma vyrobeného materiálu. Toto oblečení bylo jednoduché a praktické, paráda šla stranou. Na Prácheňsku nosily ženy ve všední den s oblibou sukni sešitou se živůtkem, které se říkalo kaftan (kanduš) a přes něj uvazovaly zástěru.
2 Ženský sváteční kroj ze Šumavy z 2. poloviny 19. stoletíŽenský kroj ze Šumavy není příliš zdobený, ale svými jednoduchými liniemi a střídmou barevností dával vyniknout ženské postavě. Na bílou plátěnou košili oblékala žena šněrovačku a krátký soukenný kabátek s hlubokým výstřihem, do nějž vkládala šátek. Zatímco tento typ kabátku nahradila ve druhé polovině 19. století mnohde jupka, na Šumavě a v Pošumaví jej ženy ještě oblékaly, jak dokládají dochované krojové součástky z okolních regionálních muzeí. Oblibu si udržela i šerková polovlněná sukně, kterou vpředu překrývala hedvábná zástěra. Na hlavu žena uvazovala velký šátek.
3 Mužský sváteční kroj ze Šumavy z 2. poloviny 19. století Základem mužského oblečení je bílá plátěná košile a kožené kalhoty tmavé barvy, které se pod koleny uvazovaly nebo zapínaly. Muži k nim nosili vlněné punčochy a střevíce s přezkami nebo vysoké kožené boty. Na košili oblékali vestu, kterou zapínali až ke krku na hustou řadu kovových knoflíčků, a kabát z různě barevného sukna temnějších odstínů. Na hlavě nosili černý klobouk se širokou krempou ozdobený stuhou.
4 a 5 Dívčí a mládenecký kroj ze Strakonicka inspirovaný vyobrazením z roku 1836 V září 1836 proběhla v Praze korunovace Ferdinanda V. českým králem a při této příležitosti se do Prahy sjely krojované průvody z celých Čech i z Prácheňska. Ze strakonického a štěkeňského panství byly vypraveny dožínkové vozy. Z této významné společenské události se dochovaly litografie i s vyobrazením účastníků. A právě jimi se nechaly inspirovat rekonstrukce krojů děvčete a mládence ze Strakonicka.

das
Související zprávy

Velikonoční výstava u příležitosti 90 let Národopisného sdružení v Jihočeském muzeu

 22.03.2015 19:36

Strakonické muzeum pět nových krojů z Prácheňska, poprvé je vystaví v Hoslovicích

 22.03.2015 19:29