VIMPERK/ŠUMAVA - 04.08.2014 13:27

Hned několik nezávislých auditů nechal v šumavském národním parku po svém nástupu provést nový ředitel Pavel Hubený. Zaměřil se přitom na hospodaření předchozího vedení a komplexní inventuru veškerého majetku Správy Národního parku a CHKO Šumava. Výsledkem je zjištění, že předchozí vedení zbytečně a neúčelně vynaložilo zhruba 11 milionů korun, kvůli nevýhodným pronájmům přichází Správa o zhruba 1,2 milionu korun ročně, informoval park v tiskové zprávě.

Podle Hubeného předchozí vedení nepředalo při přebírání funkce protokoly o předání předchozím vedením. "Proběhly proto inventury majetku a hospodaření s dřevní hmotou, byl zadán audit IT systémů, provedena kontrola namátkově vybraných firem zajišťujících podlimitní zakázky a dvě hlavní firmy zajišťující zakázky velkého rozsahu. Dále byla provedena kontrola činností v lese, audit efektivity nájemních smluv a vybraných projektů provedených předchozím vedením Správy," vysvětlil Hubený rozsah auditů.

Prakticky bez problémů podle něj proběhly pouze inventury dřeva a majetku Správy. Konkrétně u zásob dřeva bylo zjištěno jen zanedbatelné manko u štěpkování klestu, které vzniklo sesycháním hmoty. V rámci patnácti kontrol provádění ochrany lesa byla zjištěna jen drobná pochybení.

Výsledky auditů ale už tak pozitivní nejsou, upozornil ředitel. "Probíhalo jich několik, nezávisle na sobě. Nechal jsem zkontrolovat jak pronájmy nebytových prostor, některé jednotlivé projekty tak i dodávku IT systémů," říká Hubený.

Jedním z problémů minulého vedení byla podle něj zakázka na aktualizaci účetního systému Správy. Na základě pokynu ministerstva měla Správa za úkol lépe provázat systém LESIS se systémem účetnictví. V rámci toho mělo dojít i k přesunu některých agend z LESISu do účetnictví, například agenda minitendrů.

"Upgrade za původně uvažovanou cenu 1,2 milionu vyšel na 1,9 milionu bez DPH a navíc my ho nedokážeme plně využít, nedošlo k požadované integraci systémů. Chyběl například implementační plán, podle kterého by se staré agendy nahrazovaly postupně novými. Kvůli tomu jsem byl nucen zřídit pracovní skupinu, která se tímto zásadním problémem zabývá už od začátku června," stěžuje si Hubený s tím, že Správa teď musí celý systém zapracovat tak, aby ho mohla plně využívat. "Navíc chceme snížit náklady na jeho provoz a vyřešit integraci všech systémů," dodal.

V posledních několika měsících se auditoři soustředili i na nájmy nebytových prostor a jejich efektivitu. Jedním z auditovaných je nájem restaurace na hájence Březník. V současné době je cena nájmu 8000 korun. Ovšem výše, která by pokryla investované náklady, by podle Hubeného měla být cca 41.000 korun. "Tato hodnota zahrnuje postupnou náhradu vložených prostředků do vybavení, stavebních úprav a nákladů na provoz restaurantu. Předchozí ředitel Jiří Mánek investoval do zařízení restaurace prostředky, o nichž bylo zřejmé, že nemají žádnou návratnost a generují ztrátu zhruba 400 000 korun ročně," kritizuje svého předchůdce Hubený.

S tím nepřímo souvisí také náklady na projekt, kterým se měla nahradit současná terénní infrastruktura Správy a vytvořit nová, směřovaná k reklamě na Park Restauranty za 1,6 miliónu korun, z čehož jen grafický návrh vyšel na 550 tisíc korun. Za tuto cenu mělo být vytvořeno a instalováno 64 stojanů (v přepočtu tedy vycházelo 25 500 korun na jeden stojan). Podle Hubeného však z původní výměny celé infrastruktury byla realizována jen část a i tato část má vady. "Přitom na návrhy, výrobu a instalaci terénního zařízení má Správa zaměstnance i dílnu," podivuje se ředitel.

Problematický je podle něj také pronájem dřevoskladu v Nové Peci. Současná výše měsíčního nájmu je 2500 korun, část zařízení a objektů se pronajímá pro sociální zaměstnávání v místě, které dotuje úřad práce. Základní výše nájmu by ale přesto měla být asi 31.000 korun (pokrývající náklady Správy), generovaná ztráta je tak cca 340.000 korun ročně.

Správa také některé objekty a nebytové prostory nepronajímala, ale vypůjčila. To negeneruje žádný nájem. Přesto jde o objekty, které mají nějakou hodnotu a nájemci je používají pro svoji činnost, ne však vždy a výhradně pro činnosti, které by mohly být důvodem nulového nájmu, jako například veřejně prospěšné služby. Jedná se například o výpůjčku garáží v Kyselově, které nájemce využívá, mimo jiné, pro své podnikání.

Podrobnému prověřování neunikly ani některé investiční projekty, které mají sloužit veřejnosti a dobrému obrazu Národního parku Šumava.

Podle Hubeného to mohly být zajímavé a turisticky velmi atraktivní projekty. "Jenže když jsme rozkryli jejich financování a následné náklady, jsou jednoznačně projevem špatných manažerských rozhodnutí, za která zaplatí daňový poplatník," upozornil Hubený.

Jedním z prezentovaných projektů se stal návrat chladnokrevných koňů na Šumavu, jehož cílem byla záchrana českého chladnokrevníka a PR Správy. Tento projekt stál skoro 4,5 milionu korun. Výnos z projektu po cca roce jeho působení bylo 52 tisíc korun. "Zvýšení výnosů se nepředpokládá a roční náklady jsou přitom zhruba 2 miliony korun. Vysoká ztrátovost projektu jednoznačně představuje mrhání s prostředky daňových poplatníků," tvrdí Hubený.

Fotopointy vznikly v rozporu se stavebním zákonem i zákonem o ochraně přírody

Také turisticky dobře hodnocené fotopointy nejsou podle nového vedení šumavského parku projektem bez chyby a to nejen kvůli vysoké finanční náročnosti, ale také tím, že ani jeden fotopoint nebyl postaven podle pravidel stavebního zákona. Realizováno bylo 10 fotopointů a celková výše nákladů na jejich stavbu je 1 160 000Kč. U každého přitom došlo k porušení pravidel stavebního zákona a zákona o ochraně přírody.

"Navíc tři fotopointy ani nestojí na pozemku Správy, ale jiných vlastníků, jejichž souhlasy nejsou k dispozici," upozornil Hubení s tím, že problematické je rovněž vytváření záznamu, který zachycuje nejen osoby, které se fotí, ale i jiné osoby.

Protizákonně byly podle Hubeného postaveny také nové rozhledny a vyhlídky. Konkrétně bývalé vedení nechalo vystavět pět rozhleden nebo vyhlídek v celkové ceně 310 tisíc korun, v současné době jsou ale tři z nich zlikvidovány právě pro rozpor se zákonem, a dvě vyhlídky jsou řešeny jako nepovolené stavby. "Například vyhlídka na Kamenném moři u Plešného jezera byla provedena vlastními silami Správy a bez povolení stavebním úřadem. Navíc byla postavena v 1. zóně NP, kde platí zákaz povolovat a umisťovat nové stavby," uvedl ředitel.

Odkázal i na vyhlídku u Českých Žlebů, která musela být odstraněna, protože nesplňovala bezpečnostní parametry. V současné době je pak vedeno řízení o odstranění stavby k vyhlídce na Černé hoře.

Nové vedení řeší také způsob, jak se vyvázat ze smlouvy na nákup parkovacích automatů za jeden milion korun. Správa totiž, aniž by měla vyřešeno umístění, legalizaci a financování odstavných ploch, uzavřela smlouvu na nákup parkovacích automatů.

Kvůli těmto investičním akcím se navíc Správa podle Hubeného vystavila nebezpečí pokut za rušivou činnost na svém území, tedy za poškozování zájmů, které má Správa sama chránit. "Už nám byla uložena pokuta ve výši 350 tisíc korun," přiznává mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Výsledky auditů se v současné době zabývají právníci Správy Národního parku Šumava i Ministerstva životního prostředí ČR a zvažují další právní kroky.

das