ŠUMAVA/ZÁTOŇ - 15.12.2011 15:11

Nová přírodní rezervace s názvem Zátoňská mokřina vznikla nad údolím Teplé Vltavy mezi obcemi Horní Vltavice a Zátoň na Šumavě. Oblast o rozloze téměř 64 hektarů prohlásila rezervací Správa Chráněné krajinné oblasti Šumava 1. prosince 2011 s účinností od této soboty. Rezervace má menší ochranné pásmo o rozloze tři hektary, které tvoří kulturní výsadby. Lokalita je od roku 1963 součástí území CHKO Šumava a od roku 2001 patří do II. zóny ochrany CHKO Šumava.

Území, kde se nová Přírodní rezervace Zátoňská mokřina nachází, bylo od počátku 18. století postupně odlesňováno a již v polovině 19. století byla zamokřená místa ponechána ladem.

"Cílem péče o toto území je zachování samovolného vývoje přírodního lesa, který je tvořen především druhy údolního jasanovo-olšového luhu, rašelinných a podmáčených smrčin a acidofilních bučin. V horizontu 50 let lze očekávat spontánní přeměnu iniciálního stádia ekosystému do stavu přírodního lesa," uvedl dnes vedoucí oddělení Správy CHKO Šumava Pavel Hubený s tím, že Správa parku založila v rezervaci trvalou monitorovací síť k dlouhodobému sledování dynamiky vývoje lesního porostu.

Zdejší lesní ekosystém podle něj zahrnuje jak stádia zralého lesa ve fázi dorůstání, tak stádia ve stupni obnovy. Nejmohutnější smrky na území dorůstají do tloušťky 110 centimerů, což je odhadem věk asi 150 let. Pomalu se rozpadají pionýrská stádia lesa tvořená břízou a osikou a pod porostem se hojně prosazuje javor klen a buk lesní. Nachází se zde též hojná populace zvonečníku černého, rozptýlená je také populace kosatce sibiřského, či se zde vyskytují jedinci vemeníku zelenavého, lilie zlatohlavé, oměje horského a v zástinu bohatě rostou dřípatky horské a kopytník evropský, připoměl Hubený.

Předmětem ochrany jsou i některé druhy obratlovců, hnízdí zde například silně ohrožený jeřábek lesní, nebo ohrožená sluka lesní a ořešník kropenatý. "Na území rezervace se smí veškeré dřeviny, které rostou mimo les, kácet jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. Lesní porosty zůstávají bez zásahu - důvodem je ochrana okolních pozemků. V případě napadení smrků lýkožroutem smrkovým je možné tyto smrky v rezervaci asanovat pokácením, odkorněním a ponecháním dřeva na místě," upozornil Hubený.

das