ČESKÉ BUDĚJOVICE/KLEŤ - 19.02.2013 07:56

Hvězdárna na jihočeské Kleti si připsala tisící potvrzený objev planetky za svých 44 let existence. Objekt s pořadovým číslem 350969 astronomové nalezli 27. února 2003 na snímku pořízeném teleskopem KLENOT. Planetka zatím nese předběžné označení 2003 DK13. Jméno ještě nedostala, ale její objevitelé už nad ním pilně přemýšlejí. "Pravděpodobně se bude vztahovat k historii Jižních Čech," připustila ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice, pod které pracoviště na Kleti patří, Jana Tichá.

Astronomové na jihočeské Observatoři Kleť se v posledních letech věnují především sledování asteroidů a komet s neobvyklými typy drah. To představuje zejména blízkozemní asteroidy a transneptunická tělesa. Významnou rolí Kleti v mezinárodní vědecké spolupráci je právě ověřování a potvrzování objevů dosud neznámých blízkozemních těles a zpřesňování jejich drah. "Objevy dosud neznámých planetek na snímcích vybraných polí hvězdné oblohy jsou vlastně bonusem tohoto základního programu," připoměla Tichá skromě - Kleť totiž patří v objevech planetek mezi absolutní světovou špičku.

Hledání planetek, měření jejich přesných pozic a výpočty jejich drah umožňuje podle Tiché lépe poznat Sluneční soustavu, naše nejbližší vesmírné okolí, a pochopit její vznik a vývoj. Zároveň pomůže identifikovat planetky, které hrozí srážkou se Zemí a mohly by být nebezpečné pro lidskou civilizaci.

Hlavním dalekohledem Observatoře Kleť je teleskop KLENOT o průměru zrcadla 1,06 metru - v současnosti nejmodernější a druhý největší dalekohled v České republice. Výzkumný tým KLENOTu tvoří v současnosti Jana Tichá, Miloš Tichý, Michal Kočer a Michaela Honková.

První planetku objevili na Observatoři Kleť v roce 1977. Do roku 1991 jich však přibylo jen 139. Většina potvrzených objevů - celkem 860 - se zapsala až za současného vedení hvězdárny a planetového výzkumného programu Janou Tichou od roku 1992.

Tisíc kleťských planetek pomohly nalézt dvě záznamové technologie - fotografické (do 1996) a elektronické (tzv. CCD od 1994). Snímky pocházely ze tří různých dalekohledů Observatoře Kleť - fotografické Maksutovovy komory o průměru 0,63-m, 0,57-m zrcadlového dalekohledu vybaveného CCD kamerou a nejnovějšího 1,06-m teleskopu KLENOT, vybaveného moderní elektronickou CCD kamerou.

Tisíc kleťských planetek připadá na dvanáct objevitelů. Vůbec nejúspěšnějším je s 512 objevy a spoluobjevy astronom a vedoucí Observatoře Kleť Miloš Tichý. Za ním ve statistice následují Antonín Mrkos (275 objevů) a Jana Tichá. Většina z tisíce kleťských planetek patří mezi typická tělesa hlavního pásu. Jsou mezi nimi však i planetky ze skupiny Trojanů, blízkozemní asteroidy či planetky s výstřednou dráhou či většími sklony k rovině ekliptiky.

das