ŠUMAVA/Č. BUDĚJOVICE - 15.11.2011 13:28

Botanický ústav Akademie věd ČR se zařadil po bok Stínové vědecké rady Národního parku Šumava ve sporu se Správou parku. Vědci popírají informace vedení šumavského parku, že je nutné asanovat kůrovcem napadené stromy, aby se zabránilo úpadku genofondu šumavských smrků. Podle Botanického ústavu není pro genofond hrozbou ponechání smrků bezzásahovému vývoji, ale naopak jejich asanace a nahrazení uměle pěstovanými sazenicemi.

Stanovisko Botanického ústavu AV ČR uvádí, že bezzásahový režim, tedy ponechání horských smrčin na Šumavě samovolnému vývoji, nemůže ohrozit jejich genetickou diverzitu. I v situaci, kdy jsou porosty horských šumavských smrčin napadeny kůrovcem a dochází k odumírání stromového patra, nemůže podle vědců ke ztrátě původního genotypu dojít.

"Odumření stromového patra má sice za následek vymizení většiny starých smrků, ale zároveň otevírá volný prostor a dovoluje vyklíčit a odrůstat tisícům malých smrků, které jsou přímými potomky dospělých stromů," vysvětlil ředitel Botanického ústavu AV ČR Jan Kirschner.

Podle odborníků z ústavu mohou zachování genetické rozmanitosti negativně ovlivnit naopak asanační práce a porušování bezzásahového režimu. "Jediný způsob, jak můžeme v tomto případě negativně ovlivnit původní genetickou strukturu, je zničení přirozeného náletu při asanacích a vysazování sazenic smrků vypěstovaných člověkem," říká Kirschner.

Správa národního parku Šumava s odvoláním na odborníky z lesnického vysokého školství prohlašuje, že šumavskému smrku hrozí vyhubení a proto je třeba proti kůrovci zasáhnout kácením a výsatbou nových stromů. Podle vědců je ale tato argumentace spekulací a demagogickým tvrzením. "Unikátní ekosystémy horských smrčin na Šumavě by měly být ponechány samovolnému vývoji na podstatné části území národního parku a neměly by v nich být prováděny žádné zásahy.
Pouze spontánní vývoj smrčin v jádrových územích NP do budoucna zaručí, že na Šumavě budeme mít porosty původnímu stavu velmi blízké, tak jak bychom od lesů na území národního parku očekávali," kontruje Kirschner.

Stanovisko Botanického ústavu AV ČR již dříve podpořila i celá Stínová vědecká rada NPŠ, která vznikla na jaře tohoto roku poté, co oficiální vědeckou část rady parku zrušil nastoupivší ředitel Jan Stráský.

Podle Stínové rady vedení Národního parku Šumava jen hledá argumenty pro další kácení. "Argumentace ohrožením genofondu jen podtrhuje nedostatek odbornosti a účelovost kroků vedení národního parku," říká předseda Stínové vědecké rady NPŠ Jakub Hruška. Podle něj existuje velký tlak na to, aby se na Šumavě kácelo, a tak se hledají důvody proč. "Nyní je již jasné, proč bylo třeba nejprve odstranit zkušené vědce a odborníky z vedení národního parku," dodal Hruška.

das