ČESKÉ BUDĚJOVICE - 10.04.2010 08:00

Pokud by se pijáci piva dlouhou dobu rozmnožovali izolovaně od pijáků vína, je možné, že by za čas obě skupiny měly rozdílné genetické složení. K takové hypotéze svádí studie mezinárodního týmu biologů, který pozoroval skupiny stejného druhu hmyzu na Papui-Nové Guinei. Vědci zjistili, že dvě hejna, která od sebe odloučila obliba jiného druhu potravy, po čase vykazovala rozdíly v genetickém kódu. Vědecká skupina, jejímž členem byl i profesor Biologického centra AV a Jihočeské univerzity Vojtěch Novotný, publikovala výsledky své práce v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Podle Novotného by však takový vývoj u člověka musela prokázat samostatná studie.

"Genetické složení dvou skupin organizmů (ať už jsou to motýli nebo lidé) se může začít postupně odlišovat, pokud se tyto skupiny navzájem izolují - a tím faktorem, podle kterého se izolují může být například potrava. To jsme zjistili u hmyzu, kde se začínají geneticky odlišovat různé skupiny jedinců téhož druhu, pokud se každá živí jiným druhem rostliny. Obdoba u lidských populací by byla, kdyby se například pijáci piva a pijáci vína vždy rozmnožovali více v rámci své skupiny než mezi nimi," vysvětlil pro Regionální noviny Novotný.

Vědci studovali rychle se měnící gen cytochromoxidázy I u tropických motýlů žijících na 75.000 čtverečních kilometrech deštného lesa na Papui-Nové Guineji (tedy na ploše velikosti České republiky). Ukázalo se, že populace jenom asi čtvrtiny druhů jsou geneticky uniformní v celé studované oblasti, neboť jednotliví motýli se v nich dostatečně často přesunují z místa na místo i mezi různými živnými rostlinami. Asi 15 procent druhů je naopak usedlých, takže jejich populace z jednotlivých pralesních oblastí se geneticky odlišují, zatímco u dalších 20 procent druhů se jednotlivé populace liší nikoli mezi zeměpisnými lokalitami, ale podle toho, na jakém druhu rostliny se živí. A konečně populace 20 procent druhů vykazují rozdíly jak podle lokality, tak i živné rostliny, zatímco zbývající asi pětina druhů vyžaduje pro konečné zařazení další výzkum.

Výsledky poukazují k mechanismům vzniku nových druhů, jenž se může odehrávat postupným rozrůzňováním populací nejen mezi zeměpisnými oblastmi, ale i živnými rostlinami. Jednotlivé druhy motýlů se však velmi liší rychlostí s jakou tato diferenciace mezi populacemi probíhá.

das