Horký šumavský týden: kdo a co řekl o šumavském parku

ČR/JIŽNÍ ČECHY/ŠUMAVA - 27.04.2014 11:22 - Aktualizováno: 27.04.2014 20:00


Uplynulý týden byl jedním z nejzásadnějších v historii Národního parku Šumava. Nejprve Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že schválilo dočasný Plán péče, který ale proti původnímu návrhu pozměnil některé zásadní parametry. Tím ministr Brabec rozdmýchal oheň nejen v kempu ekologů, ale i ve vedení parku a mezi reionálními politiky. Druhým vrcholem pak bylo středeční zasedání Senátu, kde se senátorům za ODS podařilo protlačit prvním čtením vlastní návrh Zákona o Národním parku Šumava. Stejný text jen pár dní předtím vědecká obec i samotný ministr označili za velmi nezralý. V pátek pak dění okolo parku vyvrcholilo odvoláním ředitele parku Jiřího Mánka pro neshody v otázce budoucího směřování Šumavy. Regionální noviny nyní přinášejí nezkrácený výpis tiskových prohlášení a zpráv, které formovaly zpravodajství uplynulých dní.

Výpisy jsou rozdělené do těchto kategorií a v tomto pořadí:

1. Plán péče
2. Senátní návrh zákona
3. Odvolání Jiřího Mánka

1. Plán péče:

Tisková zpráva Ministerstva životního prostředí ke schválenému Plánu péče (po páteční tiskové konferenci, kde ministr oznámil také odchod Mánka z pozice ředitele)

Ministr Brabec schválil nový Plán péče o Národní park Šumava. Platit bude tři roky. Pokračuje i příprava návrhu nové zonace a novely zákona o ochraně přírody a krajiny.

25. dubna, Praha - Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes představil nový Plán péče o Národní park Šumava. Plán bude platný následující tři roky a vznikl na základě dohody se všemi dotčenými subjekty. Ministerstvo ve spolupráci se Správou NP Šumava aktuálně rovněž pracuje na návrhu nové zonace národního parku, ze které bude vycházet nový Plán péče po roce 2017. V průběhu května začnou také jednání nad novelou zákona o ochraně přírody a krajiny.
Nový Plán péče, který nahradil již překonaný dokument z let 2000-2013, je odborným koncepčním dokumentem, který stanovuje způsoby péče o území národního parku tak, aby bylo dosaženo cílů ochrany přírody v národním parku. Mohl vzniknout jedině za předpokladu, že řada připomínkujících musela ze svých požadavků více či méně slevit. Chtěl bych všem touto cestou velmi poděkovat za jejich vstřícný přístup při přípravě tohoto klíčového dokumentu. Z velkého množství 157 připomínek se v rekordní době podařilo naprostou většinu do plánu zapracovat. Vycházeli jsme přitom ze základního poslání národních parků u nás, které jsme opřeli o názory odborníků na ochranu přírody a o aktuální stav přírody přímo v šumavském národním parku. Přesto je Plán péče schválen na zkrácené období 3 let do okamžiku, než bude schválena nová zonace parku, na jejímž návrhu se nyní intenzivně pracuje," uvedl dnes na tiskové konferenci ministr Brabec.
Nový plán péče zahrnuje 9 přesně definovaných typů péče o jednotlivé plochy uvnitř národního parku. Ty vycházejí z vyhodnocení přírodovědné hodnoty parku a aktuálního stavu lesních i nelesních ekosystémů. Mezinárodní managementová kategorie parku podle IUCN (Světová organizace na ochranu přírody) se nemění a není nijak ohrožena novým Plánem péče. Ten stanovuje tzv. bezzásahovou zónu, tedy oblast ponechanou samovolnému vývoji, na 23 % rozlohy parku, tedy cca 16 000 ha, a to na základě vyhodnocení aktuálního stavu jednotlivých ekosystémů.
"V dlouhodobém časovém horizontu předpokládáme, a je to tak i v dokumentu formulováno, že převážná část území parku bude postupně směřovat do bezzásahového režimu, tomu však musí předcházet dlouhodobé pravidelné hodnocení vývoje ekosystémů ve stávajících bezzásahových zónách," vysvětluje náměstek ministra Vladimír Dolejský. Nový dokument je rovněž plně v souladu s evropským právem. Zahrnuje dlouhodobé cíle pro ochranu a zachování přírodních stanovišť a druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Plán dále nově definuje konkrétní cíle a opatření pro rozvoj turistického ruchu v podobě zooprogramů, většího zpřístupnění parku pro šetrný turismus - např. vytvořením nových naučných stezek, znovuotevřením některých dlouhodobě uzavřených cest atp.
Společně s Plánem péče ministr Brabec rovněž přiblížil záměr ministerstva novelizovat zákon o ochraně přírody a krajiny, který zajistí jednotnou ochranu přírodního bohatství všech parků. V průběhu května chce ministerstvo zahájit jednání se všemi dotčenými skupinami, tedy s kraji, obcemi, neziskovými organizacemi a dalšími subjekty, a seznámit je s detaily návrhu změny zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela zákona bude jasně definovat cíl a poslání všech národních parků a stanoví obecné i bližší podmínky ochrany v národních parcích. Dokumenty jako Zonace a Plán péče budou pak odborně reagovat na specifické potřeby ochrany přírody v jednotlivých národních parcích.
"Zjednodušením a sjednocením legislativy směřujeme k transparentnímu systému, který sníží množství výjimek, administrativu i náklady státní správy, a přitom poskytne jednotlivým parkům jasná pravidla," říká ministr Brabec.

Reakce Hnutí DUHA na schválenou verzi Plánu péče:

MŽP schválilo Plán péče o NP Šumava. Nezajišťuje ale dostatečnou ochranu nejcennějších částí Šumavy. Ministr Brabec však odmítl ředitelem Mánkem navržené vyřazení Šumavy z mezinárodního seznamu národních parků

Ministerstvo životního prostředí dnes schválilo plán péče o Národní park Šumava, základní odborný dokument, který slouží jako podklad pro rozhodování správy NP i pro další plánovací činnosti. Plán péče je po schválení pro správu parku závazný. Území ponechané přírodě se podle něj bude sice rozšiřovat, ale jeho současná, výchozí rozloha má být pouhých 23%. Přitom před nástupem vlády ODS to bylo více než 30% rozlohy parku. Rozhodnutí bývalého ministra Martina Bursíka, která to umožnila, opakovaně potvrdil soud jako správná.
Ministerstvo ovšem odmítlo návrh ředitele Jiřího Mánka, aby byla Šumava vyřazena ze seznamu mezinárodně uznávaných národních parků. Mánek chtěl Šumavu přeřadit z kategorie II (národní parky) do kategorie IV (tzv. chráněná území se speciální péčí) *1.
Ministerstvo také odmítlo nejspornější projekt z Mánkem předloženého plánu péče, a to návrh vyčlenit koridor pro stavbu lanovky a sjezdovky v oblasti Hraničníku a Smrčiny, kde žijí tetřevi a rysi a jež patří k přírodně nejcennějším územím Šumavy. Studie, kterou si ministerstvo objednalo, výstavbu nedoporučila.
Ačkoli dosud bylo jako území ponechané přírodě chráněno 30% NP *2, ministr Brabec odsouhlasil jen 23% jako výchozí rozlohu pro další rozšiřování. Hrozí tak, že by dřevorubci mohli začít kácet v některých dosud chráněných, nejcennějších částech Šumavy, kde už teď vzniká divočina.
Vědci a Hnutí DUHA na základě odborných podkladů navrhují, aby divoké přírodě a turistům byla ponechána polovina parku. Druhá polovina by měla být určena pro šetrné lesní hospodaření a rozumný rozvoj obcí. Návrh vychází z nezávislého, podrobného mapování dochované přírody, které stát nechal přichystat pro vyhlášení evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Zabezpečí ochranu šumavské krajiny před developery i ničivým kácením a zároveň umožní turistiku i rozvoj obcí *3.
Ekonomické zájmy šumavských obcí jsou naprosto v souladu se zájmy ochrany divočiny, jak nedávno doložila nová socioekonomická studie britských expertů. Podle ní kvalitnější ochrana divoké přírody, rozšíření bezzásahových území a rozvoj turistiky zaměřené na divokou přírodu podpoří místní ekonomický rozvoj, zatímco prosazování developerských projektů na úkor vzácné přírody vyvolá jen krátkodobé zisky, z nichž navíc nebudou profitovat obce a místní obyvatelé *4.
Plán péče je výchozím odborným dokumentem ochrany přírody a běžně uniká pozornosti politiků i médií. Je podkladem pro plánování na území oblasti a pro správu parku je závazný. Obsahuje ochranný režim jednotlivých částí národního parku, podmínky péče o les, chráněné rostliny a zvířata i pro rozvoj turistiky.
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, řekl:
"Vítáme, že ministerstvo jasně odmítlo pokus bývalého ředitele parku Jiřího Mánka vyřadit Šumavu ze seznamu mezinárodně uznávaných národních parků. I v řadě dalších bodů se ministerstvu podařilo plán péče opravit, nepočítá například s nejspornějším projektem, s lanovkou a sjezdovkou na Hraničník."
"Šokem a obrovským zklamáním je pro nás ale skutečnost, že aktuální plocha národního parku ponechaná přírodě se zmenšila z 30% na pouhých 23% jeho rozlohy. Ministr tedy připouští snížení ochrany oproti stavu, který tu byl před nástupem vlády ODS. Přitom jsme odbornými podklady doložili, že je potřeba ponechat nejméně polovinu národního parku přírodě. Je to dobré nejen pro její nerušený vývoj, ale i pro místní ekonomiku, protože právě divoká příroda láká nejvíc turisty. Budeme chtít, aby ministerstvo zdůvodnilo, proč tak velké oblasti zachovalé přírody nechce přísně chránit."
"Budeme pečlivě hlídat, zda se nezačne znovu kácet v nejcennějších oblastech národního parku, kde se o to vedení parku dosazené předchozí vládou ODS pokoušelo. Zároveň doufáme, že ministerstvo dodrží svá slova, kterými označuje tento plán péče za přechodný, a oblasti ponechané přírodě rozšíří tak, aby nemohlo docházet k ničení vzácné šumavské přírody."
Poznámky:
*1 Návrh plánu péče bývalého ředitele Jiřího Mánka obsahoval přeřazení Šumavy z kategorie II. National Parks (národní parky) klasifikace IUCN (Světový svaz ochrany přírody) do kategorie IV. Habitat/Species Management Area (obhospodařované chráněné plochy)
*2 Tvrzení bývalého ředitele Mánka, že zvětšuje rozlohu I. zóny, je zavádějící, ve skutečnosti tak činí jen na papíře. Před jeho nástupem bylo chráněno jako divočina 30% šumavského území (první.zóna a část druhé), kdežto "plán péče" snižuje tento podíl na pouhých pouhých 23%.
*3 http://www.hnutiduha.cz/aktualne/kvalitni-zakon-o-sumave-50-uzemi-np-pro-prirodu-turisty-50-pro-setrne-hospodareni
*4 http://www.hnutiduha.cz/aktualne/nova-studie-ekonomicke-dopady-rozdilne-pece-o-np-sumava

Tisková zpráva Správy Národního parku Šumava, kde předseda Rady NPŠ Miloš Picek reaguje na informace o záměrné změně kategorie parku na mezinárodní stupnici

Kategorizace IUCN Národního parku Šumava

V souvislosti s finalizací Plánu péče o Národní park Šumava se dnes v celé řadě medií objevuje zpráva, že "Ekologové vítají, že MŽP jasně odmítlo pokus ředitele parku Jiřího Mánka vyřadit Šumavu ze seznamu IUCN".
K tomu však jako Rada Národního parku Šumava musíme zaujmout stanovisko. Národní park Šumava je zařazen mezi chráněná území kategorie IUCN II. Oficiální pravidla pro zařazování chráněných území do jednotlivých kategorií hovoří o tom, že primární cíl pro zařazení konkrétního území do jedné ze šesti kategorií musí platit pro ¾ daného území. Národní park Šumava má stále platnou zonaci, podle které je do první zóny zařazeno 13% území. Za těchto podmínek je kategorie II pro Šumavu matením veřejnosti. Správa Národního parku Šumava v souladu se zákonem o ochraně přírody v regionu za poslední dva roky projednala zonaci novou, kterou je první zóna rozšířena o celých 100%, tj. na 26% z rozlohy Národního parku Šumava. Je to po 19 letech kritiky rozdrobené první zóny první hmatatelný výsledek ve změně zonace. Přesto však 26 procent první zóny ani zdaleka není 75 procent, jak o systému řazení chráněných území hovoří IUCN. Sama Mise IUCN, která se na Šumavě konala v roce 2002, ve svých závěrech konstatuje, že Šumava by měla spíše být zařazena do kategorie IUCN V.
S vědomím těchto faktů v minulých letech v souvislosti s přípravou plánu péče probíhala seriózní diskuse nad vhodnou kategorií pro Národní park Šumava. Obce a Rada Národního parku Šumava spíše prosazovaly kategorii IV nebo V. Ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek opakovaně přicházel na jednání s návrhem dvojí kategorie II/IV. Což je opět zcela běžné, že jsou chráněná území zařazena do dvojí kategorie. Dvojí kategorie má své opodstatnění a zřejmě by nejlépe odpovídala šumavské realitě. Na části území by probíhala ekosystémová ochrana (II) a na části biotopová (IV). To přesně koresponduje i s nově navrženým plánem péče. Nicméně řediteli se v demokraticky jednajícím tělese Rady Národního parku Šumava tento návrh nepodařilo prosadit a to ani tehdy, kdy se snažil opakovaně vyvolat revokaci hlasování Rady Národního parku Šumava.
Proto se jménem Rady musíme ohradit proti tvrzení, že by ředitel Mánek chtěl přeřadit národní park do jiné kategorie. To co ředitel udělal, bylo to, že demokraticky respektoval většinový názor Rady, ačkoli to bylo proti jeho vůli. To co následně udělalo Ministerstvo životního prostředí, tedy že ponechalo Šumavu v kategorii IUCN II, vnímáme jako politické, nikoli odborné rozhodnutí.
Miloš Picek
předseda Rady Národního parku Šumava

2. Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava

Tisková zpráva Stínové vědecké rady Národního parku Šumava, kde varuje před skrytými výhodami pro developery v textu senátního zákona

Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava je plný skrytých výhod pro místní politiky a developery

Skupina senátorů pod vedením Pavla Eyberta a Tomáše Jirsy z ODS předkládá tento týden na schůzi Senátu návrh zákona, který by prakticky zrušil ochranu přírody na Šumavě a postavil ji zcela na roveň podnikatelským aktivitám. Stínová vědecká rada NP Šumava považuje návrh za neodborný a manipulativní a odmítá jej jako celek. Účelem návrhu je oslabit dosavadní ochranu přírody v NP Šumava, která je dána zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Tento zákon patří k nejlepším v Evropě a přírodu chrání dobře a dostatečně. Naopak předkládaný návrh by ochranu přírody značně omezil a otevřel pole aktivitám, které nejsou s ochranou přírody v národních parcích slučitelné. Před zahájením schůze Senátu, která proběhne 22. - 23. dubna shrnuje Stínová vědecká rada NP Šumava své hlavní výhrady do následujících bodů:
1. Nedostatečná velikost území ponechaného přírodě
V návrhu je jen 25,9% I. zóny a i v budoucnu by neměla být rozloha I. zóny již nikdy zvýšena nad 35% rozlohy NP. To je pro zákon o NP neakceptovatelné omezení, které je zcela v rozporu s reálným stavem přírody. Jak vyplývá z vědecké studie, uveřejněné v roce 2013 ve vědeckém časopise European Journal of Environmental Sciences, je již dnes v NP Šumava téměř 50 % území s tak vysokou přírodní hodnotou, že si zaslouží ochranu na úrovni I. zóny.
2. Přílišný důraz na "rozvoj samosprávných celků"
Návrh zákona klade stejný důraz na rozvoj obcí jako na ochranu přírody a neposkytuje tak dostatečnou ochranu přírodně výjimečně hodnotnému území. Právě kvůli ochraně přírody jsou ovšem národní parky vyhlašovány. Formulace návrhu zákona musí být postavena tak, aby bylo zřejmé, že ochrana přírody má v NP Šumava přednost před ostatními aktivitami.
3. Nedostatečná regulace stavebních aktivit
Návrh obsahuje pouze proklamativní regulaci stavební činnosti v NP Šumava. Už i vládní nařízení č. 163/1991 Sb., kterým byl národní park vyhlášen (a které tímto zákonem bude rušeno), obsahovalo alespoň základní pravidla o regulaci územní a stavební činnosti. Navržený text zákona tak umožní další zástavbu krajiny národního parku zejména díky rozšíření III. zón ve stavebně atraktivních oblastech. Jak ukazuje praxe, pozemky ve III. zónách se zpravidla dříve či později uvolňují pro stavební účely.
4. Výjimky
Návrh je protkán možností výjimek z ochrany přírody, a je zjevné, že podle tohoto zákona je bez problémů možno postavit například lanovku Klápa-Hraničník v oblasti Smrčiny. Unikátně zachovalá oblast horského lesa, kde žije tetřev hlušec a další kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů, má být rozetnuta lanovkou a sjezdovkou. Těžko si lze představit pregnantnější porušení principů, které tvoří podstatu budování národní parků.
5. Finanční náhrady pro obce
Návrh zavazuje stát k nedefinované finanční podpoře obcí. Přitom obce v NP Šumava mají výrazně vyšší příjmy, než srovnatelné obce mimo NP.
6. Požární ochrana
Návrh bizarně detailně pojednává o protipožární ochraně jako povinné činnosti správy NP Šumava. V zákoně zcela nadbytečný paragraf má evidentně sloužit k povinnosti udržovat hustou síť asfaltových silnic a vodních nádrží.
7. Mezinárodní vztahy
Zákon vůbec neřeší vztahy s mezinárodní legislativou ochrany přírody NATURA2000 a nereflektuje ani další mezinárodní závazky - např. bilaterální dohody o spolupráci mezi NP Šumava a NP Bavorský les.
Předseda Stínové vědecké rady NP Šumava, doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., shrnuje návrh zákona slovy: "Navržený zákon není založen na vědeckých argumentech a podkladech, je v ostrém rozporu s uznávanou mezinárodní praxí. Návrh připomíná politický handl mezi některými místními politiky a současným vedením národního parku. Takový zákon nebude dostatečně chránit vzácnou šumavskou přírodu a otevře prostor pro komercializaci území národního parku. Je to špatný zákon a žádáme senátory, aby při rozhodování o něm měli na mysli především účel, pro který je národní park zřízen. A to je ochrana unikátní přírody."

Protože senátor Pavel Eybert v debatě v Senátu napadl legitimitu Stínové vědecké rady a její složení je veřejnosti nepříliš známé, zde je citace z tiskové zprávy SVR:

O Stínové vědecké radě Národního parku Šumava
Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) má aktuálně 20 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.
SVR si jako cíl dala nezávislé průběžné hodnocení činnosti Správy NPŠ a přinášení objektivních informací o fungování ekosystémů národního parku. Členové SVR jsou také připraveni pomáhat vědeckými argumenty ochraně přírody, státní správě či vysvětlovat problematiku médiím. Jsou připraveni diskutovat o ochraně šumavské přírody s politiky, podnikateli i milovníky přírody, tedy se všemi, kterým není osud Šumavy lhostejný.

Aktuální seznam členů Stínové vědecké rady NP Šumava
Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. Aleš Bezděk, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice
RNDr. Petr Doležal, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví, Univerzita ve Wageningen, Holandsko
Doc. Dr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
RNDr. Roman Fuchs, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba, Praha a Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Brno
Prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Průhonice
RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Ing. Karel Matějka, CSc., IDS Praha
RNDr. František Pojer, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Třeboň
PhDr. Ivan Rynda, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze
Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D., Právnická fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. Pavel Šamonil, Ph.D., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno
Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice
Doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno

Hned po SVR se proti Senátnímu návrhu ozvalo i Ministerstvo životního prostředí včetně ministra Brabce, který byl tou dobou ve stavu nemocných

Reakce MŽP na senátní návrh Zákona o Národním parku Šumava

"Plně respektuji právo senátorů na předložení vlastního návrhu zákona, ale bohužel musím přiznat, že tento návrh mne nepříjemně překvapil množstvím věcných i legislativních nedostatků. Mimo jiné např. nerespektuje skutečnost, že části Šumavy patří pod ochranu Evropské unie jako Evropsky významná lokalita, a z toho pro nás plynou určité závazky a povinnosti s rizikem sankcí v případě jejich neplnění. Dále je v několika bodech v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, obsahuje řadu zbytečných detailů (např. stanovení sítě cest), které do zákona vůbec nepatří, zavádí zcela nesystémové kroky jako např. finanční náhrady a daňové kompenzace a obsahuje i řadu dalších problematických bodů. Návrh je podle mne určitým
"slepencem" s cílem zohlednit do určité míry zájmy všech zúčastněných, ale obávám se, že tudy cesta nevede," okomentoval senátní návrh Zákona o NP Šumava ministr Brabec.
"Senátní návrh navíc vrací českou legislativu o mílový krok vzad. V návrhu zákona je upřednostněna péče o les v národním parku lesnímu zákonu. To je z dnešního pohledu zcela nepřípustné, neboť o lesy v národních parcích je nutné pečovat ve zvláštním režimu. Ostatně odborný lesní management, který vychází vstříc ochraně přírody, je základní kapitolou Plánu péče," pokračuje náměstek Dolejský.
"Z procesního hlediska je Návrh zákona o NP Šumava předkládán v rozporu se zákonným postupem. Nebyl řádně projednán s obcemi ani s vlastníky, kteří mohou být navrhovanou právní úpravou dotčeni, ani s nevládními organizacemi. Řada ustanovení pak nepřípustně novelizuje zákon o ochraně přírody a krajiny, zavádí neurčité a vágní právní pojmy a zavádí zcela odlišný právní režim pro jeden ze čtyř našich národních parků. To se nám jeví jako zcela nesystémové řešení," dodává Dolejský.
"Cílem MŽP je jednotný přístup ke všem národním parkům a zjednodušení související legislativy tak, aby každá drobná změna např. v cestní síti či dalších provozních záležitostech nemusela být řešena změnou zákona. Postupujeme tak, jak jsme slíbili. Nyní jsme dokončili Plán péče na zkrácené období 2014-2017, intenzivně pracujeme na návrhu nové zonace a v
příštích měsících předložíme koncepční změnu současného zákona 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny tak, aby zde bylo jasně stanoveno poslání všech národních parků, včetně Šumavy, a jednotně stanoveny ochranné podmínky pro všechny parky. Dokumenty jako Zonace a Plán péče budou pak odborně reagovat na specifické potřeby ochrany přírody v jednotlivých
národních parcích. Zjednodušením a sjednocením legislativy směřujeme k transparentnímu systému, který sníží množství výjimek, administrativu i náklady státní správy," uzavírá ministr Brabec.

A pozadu nezůstalo ani Hnutí DUHA

Hnutí DUHA píše senátorům: "Zamítněte kmotrovský návrh zákona o NP Šumava!"
Návrh senátora Jirsy (ODS) z Hluboké zcela otevírá národní park developerům, dřevorubcům a lovcům

Hnutí DUHA dnes odeslalo senátorům kritické připomínky k návrhu jejich předlohy zákona o NP Šumava a žádá je v dopise, aby zákon ve čtvrtek v prvním čtení zamítli. Ekologická organizace jim také zaslala rozbor sporných paragrafů zákona, v němž dokazuje, že jeho přijetí by ve skutečnosti vedlo k likvidaci národního parku (připomínky i dopis v příloze).
Hnutí DUHA již po zveřejnění návrhu počátkem dubna uvedlo, že unikátní šumavská příroda by byla podle návrhu senátora Tomáše Jirsy (ODS) v řadě aspektů méně chráněná než příroda mimo národní park *1.
Návrh otevírá téměř dvě třetiny národního parku výstavbě. Navíc rozvoj obcí má mít v NP podle senátorů stejnou prioritu jako ochrana přírody. Mezi hlavní problémy patří tyto návrhy senátorů:
zákon až na dvou třetinách národního parku umožňuje další výstavbu včetně developerských projektů (§ 1, §6 odst. 4);
zákon vůbec nezajišťuje, že v parku bude jakékoli místo pro divokou přírodu - tedy účel, kvůli kterému se národní parky zřizují (§ 4);
zákon vyvádí pozemky z majetku státu (§ 11);
zákon změnou hranic třetí zóny vychází vstříc spekulantům s pozemky (příloha č. 4);
péče o lesy v národním parku by neměla podléhat zákonu o ochraně přírody, ale pouze zákonu o lesích, takže by byly dokonce méně chráněné než komerční lesy, kde platí zákony oba (§ 8 odst. 2);
zákon nařizuje správě, aby umožnila lov zvěře v národním parku, a to úplně všude kromě intravilánů obcí (§ 8 odst. 4).
Senátoři chtějí také podpořit developerský projekt na Hraničníku, v jednom z nejcennějších částí parku, kde žijí vzácní tetřevi. Navrhují převést pozemky pod plánovanou lanovkou a sjezdovkou rovnou do zóny s nejbenevolentnějšími pravidly pro výstavbu. Klíčový expertní posudek, který si objednalo ministerstvo životního prostředí, přitom tuto stavbu neumožňuje legalizovat *2.
Především by se však podle senátorů měla většina lesů v národním parku napříště řídit přednostně pravidly lesního zákona, který platí pro komerční lesy. Nyní všechny české lesy - nejen v národním parku, ale také i mimo něj - podléhají především zákonu o ochraně přírody a krajiny. Teprve na druhém místě se uplatňuje zákon o lesích. To v praxi může například znamenat, že při těžbě dřeva v národním parku by dřevorubci nemuseli brát ohled na hnízdící chráněné druhy ptáků, kdežto mimo národní park takové omezení bude nadále platit.
V národním parku senátoři nechtějí vůbec žádnou divočinu - také v prvních zónách nařizují "chov zvěře, který... cíleně zvyšuje chovnou kvalitu zvěře a upravuje stavy zvěře na optimální stav", a umožňují "časově a prostorově omezené přímé zásahy člověka" za nejasných podmínek. V minulosti bylo tímto způsobem ospravedlňováno i velkoplošné kácení.
Podporu obcí si chtějí senátoři zajistit také paragrafem, podle kterého mají bohaté obce v parku dostávat "od státu finanční náhradu za ztížení péče o všestranný rozvoj jejich území a ztížení péče o potřeby jejich občanů". Do Národního parku Šumava přitom přijíždí ročně téměř dva miliony návštěvníků, díky nimž mají obce dvojnásobné příjmy a podstatně nižší nezaměstnanost než obce za hranicí národního parku *3.
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, řekl:
"Šumava potřebuje jasná pravidla pro všechny, která ukončí letité spory Senátní návrh zákona ale hájí zájmy jen několika regionálních politiků a podnikatelských skupin. Umožnuje výstavbu na dvou třetinách území národního parku, nezajišťuje podmínky pro ochranu divoké přírody, vychází vstříc pozemkovým spekulacím a umožnuje volný lov zvěře všude mimo obce. Podle takového bizarního zákona by byla vzácná šumavská příroda chráněna méně než příroda mimo národní park."
"Zákon by vytvořil zcela nejasné právní prostředí a ještě větší chaos ve správě Šumavy. Návrh je v rozporu s evropskou legislativou i s mezinárodními pravidly péče o národní parky a také se zásadami, kterými se řídí ostatní naše národní parky."
"Návrh zákona od kmotrů z Hluboké nad Vltavou je očividně napsaný pro spekulanty s pozemky a papalášské lovce, kteří si chtějí přijet do parku zastřílet. Udivuje mne jen, že se pod něj podepsali i další senátoři než jen Tomáš Jirsa a Pavel Eybert, kteří podobné nápady předkládají dlouhodobě a jejichž projevy na téma Šumavy patří k senátnímu koloritu."
Poznámky:
*1 http://www.hnutiduha.cz/aktualne/bizarni-senatni-navrh-zakona-o-sumave-unikatni-priroda-v-np-byla-chranena-mene-nez-mimo-nej
Celé znění návrhu zákona zde: http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/71640/60223
*2 www.calla.cz/index.php?path=hl_stranka/tiskovky/2014&php=tz140331.php
*3 Zeman, R.: Výhody a omezení obcí ležících ve správním území Národního parku Šumava z hlediska zdrojů obecních příjmů, Vysoká škola evropských a regionálních studií, o. p. s., České Budějovice, 2008

Poté přišlo hlasování o senátním návrhu zákona. Jeho sténografický zápis si lze přečíst zde, pro lepší ilustraci atmosféry v senátu je k dispozici i videozáznam.

Senátoři schválili postup zákona do druhého čtení 52 ze 71 přítomných hlasů.

A reakce na sebe opět nenechala dlouho čekat. Jako první se ozvalo Hnutí DUHA:

Zákon o Šumavě prošel v Senátu prvním čtením. Vědí vůbec senátoři, pro co hlasovali? Pokud chtějí skutečně zrušit NP, mají to říci bez vytáček rovnou

Zákon, který dnes v prvním čtení schválili senátoři, by prakticky zrušil národní park na Šumavě. Poukázalo na to Hnutí DUHA, jež v minulých dnech jednotlivé body kontroverzního návrhu analyzovalo a připomínky zaslalo senátorům. Ti však nedbali na zásadní kritické námitky vědců, ekologických organizací, ministerstva životního prostředí ani některých šumavských obcí, a poslali zákon dál do projednávání senátních výborů.
Senátní návrh zákona především *1:
- až na dvou třetinách národního parku umožňuje další výstavbu včetně developerských projektů (§ 1 a § 6 odst. 4);
- vůbec nezajišťuje, že v parku bude jakékoli místo pro divokou přírodu - tedy účel, kvůli kterému se národní parky zřizují (§ 4);
- vyvádí pozemky z majetku státu (§ 11);
- změnou hranic zón vychází vstříc spekulantům s pozemky (příloha č. 4);
- péče lesů v národním parku nebude podléhat zákonu o ochraně přírody, ale pouze zákonu o lesích - takže by byly dokonce méně chráněné než sousední komerční lesy, kde platí zákony oba (§ 8 odst. 2);
- nařizuje správě, aby umožnila lov zvěře v národním parku, a to úplně všude kromě intravilánů obcí (§ 8 odst. 4).
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, řekl:
"Potřebujeme jasná, srozumitelná pravidla, která ukončí letité spory o národní park. Ale tohle je zákon, který park prakticky zruší. Dvě třetiny parku se otevřou stavebním firmám, vyvádí pozemky ze státního majetku, lesy vůbec nebudou podléhat zákonu o ochraně přírody, v národním parku se bude běžně lovit."

Naopak podporu senátnímu návrhu a nesouhlas s postojem MŽP ohlásil jménem ODS bývalý jihočeský hejtman a současný poslanec a expert ODS pro oblast životního prostředí Jan Zahradník

Jan Zahradník: Ministru Brabcovi záleží víc na aktivistech než na obyvatelích Šumavy

Ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi evidentně záleží víc na mínění aktivistů než na zdravém rozvoji Šumavy. Ten by zaručilo v prvé řadě přijetí jasných a přehledných pravidel. Návrh zákona o Národním parku Šumava, který taková pravidla přináší, však ministerstvo tvrdošíjně odmítá. A to je zlá zpráva pro Šumavu, její obyvatele i pro místní samosprávy.
Občanská demokratická strana uvítala, že Senát příslušný návrh zákona schválil již v prvním čtení a budeme senátní návrh aktivně podporovat také na půdě Sněmovny.
Věříme, že tento návrh zákona, vytvořený v souladu se zdravým rozumem, získá podporu napříč politickým spektrem tak, jak se to podařilo v Senátu.

3. Odvolání Jiřího Mánka

Pak ale přišla páteční tisková konference Ministra životního prostředí Richarda Brabce, která měla informovat o schváleném Plánu péče. Ministr na ní ale, trochu nečekaně, ohlásil nucené odstoupení Jiřího Mánka z postu ředitele parku

Tisková zpráva o tomto zásadním kroku informovala velmi stručně na konci textu:

V závěru tiskové konference ministr Brabec oznámil společnou dohodu s ředitelem Národního parku Šumava Jiřím Mánkem na tom, že na postu ředitele k 30. dubnu skončí. Jedním z důvodů je odlišný názor na vedení národního parku a priority jeho rozvoje.

Reakce byla ale mnohem bouřlivější. Proti se postavil Jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) v tiskovém prohlášení

Hejtman Zimola: Šumava není bezzásahová, je bezzásadová

Dnešní odvolání ředitele Národního parku Šumava Jiřího Mánka ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a současné náhlé vyhlášení schválení Plánu péče o Národní park Šumava považuje jihočeský hejtman Jiří Zimola za smutnou a alarmující zprávu zároveň.
"Dlouhodobě voláme po koncepčním dlouhodobém přístupu. S Plzeňským krajem jsme dokonce stvrdili společný postup deklarací, kterou jihočeské krajské zastupitelstvo jednomyslně schválilo paradoxně včera. Před měsícem jsem měl po schůzce s panem ministrem dojem, že můžeme najít kompromisní vztah a řešení. Dnešními zkreslenými argumenty tento můj pocit zcela vyvrátil. Zákon o Šumavě nutně potřebujeme nikoliv kvůli kůrovci, ale evidentně jako ochranu před úředníky a unáhlenými svévolnými kroky, opakujícími se s příchodem téměř každého nového ministra," zdůraznil Zimola.
Hejtmanovy názory sdílí i starosta Horní Plané Jiří Hůlka: "Lze říci, že pan ministr dnes do národního parku vpustil dřevařskou lobby a bere na sebe i osobní odpovědnost sociální situaci obyvatel Šumavy."
"Mám pocit velmi smutného deja vu. Šumavu netrápí bezzásahovost, Šumava trpí bezzásadovostí. Stala se experimentálním územím pro postupy, které naprosto ignorují nejen názory, ale i životy těch, kteří tu žijí. Z nárazových orkánů, jako byl Kyrill, se oblast vzpamatuje. Otázkou je, jak se dokáže vypořádat s uragány, které ministerstvo životního prostředí vysílá na Šumavu pravidelně," uzavřel Zimola.

Ještě ostřeji pak ODS

Jan Zahradník: Odvolání Jiřího Mánka je tragickým omylem ministra Brabce

Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes odvolal ředitele správy Národního parku Šumava Jiřího Mánka, muže, který zastavil nejen kůrovcovou kalamitu, ale měl i širokou podporu obyvatel Šumavy, i místních samospráv a obou krajů.
Snad se ministrovi podaří vyvrátit podezření, že se snaží vyjít vstříc těžařským firmám, které nyní skupuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Pro Šumavu by bylo tragédií, pokud by došlo k nastartování kůrovcové kalamity v důsledku rozšíření bezzásahových zón a k obnovení těžby dřeva v takovém rozsahu, který dovolili bývalý ředitel František Krejčí a jeho náměstek Pavel Hubený.

Samotný Mánek poslal prohlášení prostřednictvím tiskového servisu parku, kde uvedl, že věří, že se do Správy parku ještě někdy vrátí

Rozhodnutí ministra životního prostředí Richarda Brabce beru jako manažerské rozhodnutí a jsem s ním smířený. Důvodem ukončení naší spolupráce je rozdílný pohled na některé věci související s vedením Národního parku Šumava, zejména pak na podobu Zákona o Národním parku Šumava.
Já sem přesvědčený, že Šumava potřebuje jasný zákon s konkrétními a srozumitelnými pravidly, kdežto pan ministr dává přednost zákonu obecnějšímu.
Na Šumavě jsem se narodil, vyrostl zde a budu tu i nadále žít. Žádného ze svých rozhodnutí nelituji, nic bych nedělal jinak. Za výsledky své práce si stoprocentně stojím. Za dobu, kdy jsem řediteloval Správě NP a CHKO Šumava se podařilo mnohé. Na Šumavě vítězila racionalita nad ideologií.
Správu NP a CHKO Šumava jsem přebíral v době její největší ekonomické krize, kdy na jejích účtech bylo na jeden plat pro zaměstnance. V dnešní době je Správa NP a CHKO Šumava ve výborné ekonomické kondici.
Přebíral jsem Správu NP a CHKO Šumava při bující kůrovcové kalamitě. Kdy se na Šumavě kácelo rekordní množství dřeva. Vznikaly zde holiny o rozsahu tisíc hektarů každý rok. Dnes je kůrovcová kalamita zažehnána.
Kůrovce máme méně než jeden strom na hektar, což považují za významný a reálný úspěch ochrany přírody. Pokud by zůstal stav bezzásahových území v dnešním stavu, nemusela by se Šumava obávat další kalamity. Já se však obávám, že rozsah bezzásahových území se zvětší, jak se ostatně děje i v právě schváleném Plánu péče.
Přebíral jsem Správu NP a CHKO Šumava v době, kdy nebyly připraveny téměř žádné projekty. Dnes se na Šumavě realizuje více než 90 projektů, které jsou vesměs zaměřené na návštěvnickou infrastrukturu. Přebíral jsem správu v době, kdy se 20 let používala v boji proti kůrovci chemie. Byl jsem první ředitel, který ji zakázal.
Mým cílem byla reálná a skutečná ochrana přírody. Ve jménu toho jsme zachránili tisíce hektarů šumavského lesa před kůrovcem. Za tímto postojem si pevně stojím a byl jsem připravený ho hájit i soudní cestou.
Myslím, že se mi podařilo navázat velmi dobrou spolupráci se šumavským regionem, šumavskými starosty a oběma kraji, na jejímž území se park rozprostírá. Situace na Šumavě byla ještě před několika měsíci naprosto stabilizovaná. Spolupráci jsem navázal i v regionu bavorské a rakouské části Šumavy. Vybudovali jsme nadstandardní vztahy s lesy, které na rakouské straně vlastní klášter Schlägl. Stejně tak s bavorskými státními lesy, ale také s mnohými starosty Národního parku Bavorský les.
Snažil jsem se i o spolupráci s Národním parkem Bavorský les.
Z pozice ředitele Národního parku Šumava odcházím spokojený. Chápu rozhodnutí ministra Brabce, který chce momentální situaci na Šumavě udržet v klidu.
Přesto musím konstatovat, že situace na Šumavě byla ještě před několika měsíci emočně naprosto stabilizovaná. Rozumím i tomu, že jsem byl trnem v oku ekologických aktivistů, kteří využili situace při změně vlády a změně na postu ministra životního prostředí a extrémním tlakem na ministra Brabce, ale i na mě opět rozvířili emoce na Šumavě. Situace je nyní neklidná. Protože Šumavu vážně miluji, rozhodně nechci být tím článkem, který by byl na Šumavě důvodem k rozjitřeným emocím.
Rozhodně nechci být překážkou k míru, který očekávám, že nastolí ministr Richard Brabec. Znovu konstatuji, že s panem ministrem jsme se dohodli korektně a profesionálně jako dva dospělí muži. Přeji jemu, ale i celé Šumavě, aby se jí i nadále dařilo v klidu a míru alespoň tak, jako to bylo i za doby mého ředitelování.
Není všem dnům konec a věřím, že se na Správu šumavského parku ještě jednou vrátím.

Naopak Hnutí DUHA odvolání Mánka, se kterým vedlo dlouhé spory ohledně ochrany přírody na Šumavě, uvítalo

Ministr životního prostředí Richard Brabec odvolal ředitele NP Šumava Jiřího Mánka a schválil plán péče o národní park

"Odvolání Jiřího Mánka (dříve člena Jihočeské rady ODS) je správným krokem. Vypadá to, že ministr Brabec udělal tečku nad vládou kmotrů ODS na Šumavě. Ale není tomu tak docela. Senátor Tomáš Jirsa z Hluboké nad Vltavou se ještě snaží prosadit senátní návrh zákona, kterým by národní park prakticky zrušil ve prospěch developerů, spekulantů s pozemky a těžařských firem."
"Jiří Mánek ve svých funkcích opakovaně porušoval zákony. Ještě jako náměstek ředitele Stráského navrhl a prosadil kácení v nejcennějších částech národního parku - v oblasti Ptačího potoka v Modravských slatích, v pralese na Smrčině a dalších místech. Protizákonné kácení potvrdila pokutou Česká inspekce životního prostředí, ombudsman, ministerstvo a nakonec i soud. Rovněž pokračoval v protizákonném používání jedovatých chemických postřiků - i zde musel zasahovat soud. Prosazoval zmenšení oblastí ponechaných přírodě i kontroverzní stavební projekty v šumavské divočině. Státní peníze přeléval prostřednictvím zbytečných zakázek do kapsy firem spojených s jihočeským kmotrem Pavlem Dlouhým z Hluboké."
"Budeme ale nadále bedlivě sledovat, jestli nový ředitel vykonává svou funkci v souladu s posláním národního parku - tedy především chrání světové unikátní, divokou šumavskou přírodu."

das



Související zprávy

Na Šumavě je další vlčí smečka

10.09.2020 19:40

Velký návrat vody na Šumavě začíná na pramenech

24.07.2020 16:25

Vimperk posiluje "Zelené autobusy" na Šumavě

30.06.2020 20:30

Nové rozhodnutí o zásazích v Boubínském pralese

19.06.2020 17:37

Budova Návštěvnického centra Kvilda otevře příští týden

16.05.2020 07:53

Průvodci divočinou nově nabízejí bobří a vlčí výpravy

12.05.2020 18:30

Tetřívek obecný to má na Šumavě skoro "spočítané"

08.05.2020 07:13

Sezóna začíná. K 1. květnu se otevírají informační centra národních parků a jeskyní

29.04.2020 19:29

Kompenzační opatření k otevření Modrého sloupu jsou prý nedostatečná. Správa se odvolá

24.04.2020 17:00

Rok šumavských luk začíná

16.04.2020 19:39